duben 2010

30. dubna - Honzík

Dneska jsem zase ráno zaspal.

Chrněl jsem si pěkně na gauči a v tom mě probudil nějaký šramot. Tak jsem otevřel oči a zjistil jsem, že tam stojí panička. Okamžitě jsem vyskočil, aby se mi nesmála, že ještě spím a utíkal jsem ke dveřím na balkon. Panička mi otevřela, ale já byl tak ospalý, že jsem ani nebyl schopen odejít na dvorek. Hezkou chvíli jsem seděl uprostřed balkonu, mžoural jsem, zíval jsem a protahoval jsem se, než se mi podařilo probudit se natolik, abych dokázal své tělo přesunout na dvorek. Jakmile jsem tam ale seskočil, byl jsem tam téměř celý den. Dopoledne se mi podařil senzační úlovek. Ležel jsem na zahrádce skrčený pod kořem a sledoval jsem motýla jak poletuje kolem tulipánů. Počkal jsem se v úrkytu na tu správnou chvíli a pak jsem po něm vystartoval. To nečekal, a tak se mi podařilo ho lapit. Čapnul jsem ho do tlamky a utíkal jsem s ním domů, abych se paničce pochlubil. Měla na zemi postavenou tašku s nákupem, tak jsem motýla hodil dovnitř. Jenomže panička to viděla a podezřele mě začala chválit, jaký jsem lovec. Bylo mi jasné, že je to lest a že tím chce panička dosáhnout toho, aby motýla sebrala a pustila ho na svobodu. Tak jsem rychle skočil do tašky, abych paničku předeběhnul, vzal jsem motýla do tlamky a utíkal jsem s ním zase ven. Tam jsem si s ním v klidu mohl hrát a pak jsem si ho schoval do mé tajné sbírky:) 

30. dubna - Zuzanka

Dneska bylo zase krásně a já byla skoro celý den venku. Kromě poledního odpočinku, kdy jsem šla domů a hezky jsem se uložila v boudičce a spinkala. 

30. dubna - Kristýnka

Dnešní den nepřinesl nic nového. Venku bylo zase krásné počasí a já jsem tam byla skoro pořád. Chvilku jsme se honili, taky jsme si hráli, ale hlavně jsme odpočívali a to mě šlo nejlépe. 

29. dubna - Honzík

Dneska ráno jsem zaspal. Šel jsem vzbudit paničku a ona mě pěkně převezla. Dokonce mi řekla, kde prý jsem tak dlouho, že pořád čeká, kdy jí přijdu zazpívat a já pořád nic. Ta mě teda naštvala. Když zpívám, je to špatně a dostanu vynadáno a když jsem potichu, tak je to zase špatně. Tak já fakt nevím, těm ženským se jeden nezavděčí. Ale tentokráte panička hned vstala a rovnou mi šla otevřít dveře. To bylo prima. Hned jsem skočil z balkonu na dvoreček a běžel na mojí pravidelnou pochůzku. Když jsem si vše proběhl, vrátil jsem se domů. Nasnídal jsem se a šel jsem zase ven. Tam bylo dneska nádherně. Nejraději jsem byl pod keřem ve stínu, tam se mi moc líbilo. Taky jsem chvíli ležel na mé modré židli. Páníci byli s námi hodně venku, tak to bylo fajn. Ale odpoledne jsem měl smůlu. Jako vzorný a hodný kocourek jsem šel domů abych se paničce ukázal. Ona teda šla se mnou i Zuzka. Jenomže jak jsme došli domů, panička nám řekla, že jsme hodní a šikovní a že musejí na chviličku odejít a my budeme hlídat. Tak jsem si řekl chvličku to vydržím, jenomže asi si nevzali s sebou hodinky a ta chvilička se protáhla na hodinu a půl. Už jsem měl strach kde jsou. Když přišli já jsem se tak strašně lekl. Oni byli všichni navonění takovou zvláštní vůní, až jsem dostal strach. Voněli pejskem. Už jsem se bál, že mi vedou domů nějakého nového kamaráda, ale nikdo s nimi nepřišel. Potom mi to panička vysvětlila, že se byli podívat u strejdy na jejich nové štěňátko. Prý jsou mu teprve tři měsíce, ale je prý trochu větší než já, asi prý tak o dvanáct kilo. No to musí být mimino, ještě štěstí že ho nepřivedli domů. Potom už jsme byli všichni venku i páníci a byli tam až do večera. Oni to tak dlouho jako my nevydrželi. My totiž ještě pořád lítáme venku a je to moc pěkné. 

29. dubna - Zuzanka

Dneska se nám opět počasí vydařilo. Celý den jsem byla venku. Až na jednu výjímku, kdy jsme byli doma s Honzíkem, protože páníci museli na chvilku odejít a my jsme hlídali. Ona sice se jim ta chvilka trochu protáhla, ale mě to vůbec nevadilo, alespoň jsem si doma trochu odpočinula. 

29. dubna - Kristýnka

Dneska bylo zase nádherně. To jsem si teda užila sluníčka. Myslím si, že moje bříško už musí být úplně černé. Celý den jsem byla venku. Ne, že bych jenom ležela na sluníčku, také jsem si hrála a trochu jsme se i honili. Ale to až k večeru. Přes den bylo moc velké horko. 

29. dubna  - Michalka

Dneska bylo nádherně, skoro jako v létě. Celý den jsem byla venku. Dokonce i páníci tam s námi byli skoro pořád. Až na chvíli, kdy nám utekli, ale to se dalo vydržet a pak s námi byli až do večera. Teď už jsme zůstali venku sami, ale nám to nevadí. Ještě se trochu proběhneme a potom půjdeme domů. 

28. dubna - Honzík

Když jsem se ráno vyspinkal, tak jsem nejdříve chodil po bytě a trénoval jsem zpěv. Docela jsem byl sám se sebou spokojený, šlo mi to. Jenom páníci nějak nemají pro můj umělecký talent pochopení. Ach jo. Když už jsem si myslel, že bych mohl jít ven, tak jsem šel vzbudit paničku. Nějak se mi to nepovedlo, tak jsem se po ní prošel. To jí většinou probudí. No probudilo, ale řekla mi, abych šel ještě spinkat, protože je málo hodin. Tak jsem to vzdal. Dlouho jsem to nevydržel a šel jsem znovu. Řekl jsem si, že to zkusím jinak. Pěkně jsem si na cestu prozpěvoval a skočil jsem paničce do postele. Dal jsem jí pusinku a místo toho aby vstala, tak mi udělala vedle sebe místečko a řekla mi, že jsem její hodný chlapeček a abych šel ještě spinkat. To určitě. Já to zkoušel po dobrém, když holt to tak nejde, tak jsem se naštval a místo pusinky jsem paničku kousnul do ruky a křičel jsem vééén. Reakce paničky taky byla jiná, už jsem nebyl její hodný chlapeček, ale řekla mi ty jeden uličníku, koukej mazat spát. Tak jsem to vzdal. Když se panička konečně uráčila zvednout, tak mi šla rovnou otevřít dveře a já hnal ven. Ono teda tam zase takové veliké horko ještě nebylo, ale přece jsem musel ukázat jak moc jsem tam musel. Dlouho jsem tam nevydržel a šel jsem domů. Až teprve později, to už bylo venku parádně, tak to už jsem tam zůstal. Venku bylo opravdu dneska moc hezky. A jak jsme si tam užívali. Hráli jsme si, nahřívali jsme si kožíšky a honili jsme se. Nejlepší to bylo odpoledne, když za námi přišli páníci. To teprve bylo fajn. Teď už je sice večer, ale domů se mi taky nechce. Nejraději bych tu byl až do tmy. Ale to asi nepůjde. 

28. dubna - Zuzanka

Teda, to se nám dneska ten den vydařil. Tak krásně, skoro jako v létě. Celý den jsem byla venku. Nahřívala jsem si kožíšek, ale taky jsem se honila s holkama i s Honzíkem. Prostě paráda. Odpoledne s námi byli na dvorečku i páníci a to já jsem moc spokojená. Protože jsem ráda když jsme všichni pohromadě. Pěkně jsme se vyřádili. Ani se nám nechce domů. I když páníci už odešli, tak my jsme pořád ještě na dvorečku. Nevím jestli se na to nedomluvíme a nebudeme tady až do tmy. Ale to asi by nám nevyšlo, protože určitě za chvíli už nás bude panička volat a jak zavolá holky domů, tak to musíme jít. My jsme totiž poslušné holky. Teda, ale nejlepší je když zavolá holky, tak jako první letí naše holka Honzík. To se vždycky chechtáme. 

28. dubna - Kristýnka

Teda dneska se nám počasí vydařilo. Od rána krásné teploučko a já jsem samozřejmě trávila co nejvíce času na slunci. Nevím vůbec, jak jsem to mohla celou zimu bez sluníčka vydržet. Odpoledne jsme byli na dvorečku i s páníčkama. Bylo to tam moc pěkné a docela dost jsme se vyřádili. Taky se musím pochlubit. Já jsem totiž chytla motýlka.

Ale panička místo toho, aby radostí skákala jakou má šikovnou kočičku, tak mi nadávala, že je motýlka škoda. No nevím proč, když se nechal chytit, tak co. Ještě jsem pořád venku a vůbec se mi nechce jít domů, protože je tu moc pěkně. 

28. dubna - Michalka

Dneska se nic důležitého neudálo. Bylo nádherně teploučko a já byla celý den venku. Jen jsem si občas zaběhla domů na něco dobrého a potom zase hurá ven. Byli jsem tam všichni a bylo tam parádně. Ani jsem neměla potřebu chodit nikam za plot, úplně mi to doma stačilo. Odpoledne dorazili i páníci a tak jsme měli o zábavu postaráno. Honili jsme se za provázkem a taky mezi sebou. Ani jsem nemusela chodit domů na papání, protože nám ho panička přinesla ven a baštit venku, zvlášť když je krásně, to je fakt prima. Nevím jestli se mi vůbec bude chtít jít domů, protože pořád je hezky a teploučko, no uvidím. 

27. dubna - Honzík

Dneska se nic zvláštního neudálo. Jako každý den jsem pobíhal venku nebo jsem se uložil na balkoně a vyhříval jsem se na sluníčku. Odpoledne za námi přišli ven páníci. Jak jsme viděli paničku, hned jsme utíkali na trávu a čekali jsme, až vezme do ruky provázek a budeme si zase hrát. Parádně jsme se vyblbnuli. K večeru dorazila panička ještě jednou, takže jsme si akci zopakovali. Za chvíli nám ale utekla domů, protože je tam docela chladno. Jenomže já mám kožíšek, takže mi to ani trochu nevadí, spíš naopak mě to venku k večeru vždycky baví víc než přes den. Včera večer se mi vůbec nechtělo domů. Panička pro mě přišla, ale já seděl na plotě a na její zavolání jsem nepřišel. Tak vzala do ruky provázek. Jak jsem ho viděl, zaradoval jsem se, že dostala konečně rozum a místo toho aby nás naháněla domů, zůstane tam s námi a budeme si hrát. Jenomže to byla ošklivá lest. Jak jsem doběhnul k provázku a chytil ho, přestal jsem paničku kontrolovat, ona využila situace, chytila mě a odvlekla mě domů. Hned na chodbě jsem jí předběhnul a utíkal jsem rychle nahoru. Myslel jsem si, že bude otevřeno na balkon a než tam panička dojde, budu pryč. Ale měl jsem smůlu, dveře byly zavřené. Dneska si musím dát pozor a nenechát se takhle nachytat. 

27. dubna - Zuzanka

Já jsem se dneska venku pěkně proběhla a pak jsem byla doma. Celé dopoledne. Vůbec mě to ven nějak netáhlo. Odpoledne se paničky vypravily na dvoreček, tak jsem šla s nima. Lítala jsem za provázkem, honila jsem se s holkama i s Honzíkem, bylo to fajn. Ale jak šly paničky domů, tak jsem šla taky. Lehla jsem si do pelíšku a hned jsem usnula. Teď už mám vyspinkáno, ale stejně se válím v pelíšku. 

27. dubna - Michalka

Dneska jsem byla chvíli venku a zase chvíli doma. Tak jsem to střídala. Nebylo venku ošklivě, ale žádné velké horko také ne, proto jsem se vždycky trochu proběhla a pak šla domů. Odpoledne na chvíli přišly ven i paničky, tak jsme se trochu zabavili. Honili jsme se, zase jsme lítali za provázkem a tak různě jsme si hráli. Jenomže paničky tam dlouho nevydržely a já jsem se zase vrátila do starých kolejí. Chvilku jsem byla venku, potom jsem se šla mrknout domů a tak jsem to střídala. Teď jsem po večeři, ale ještě se jdu před spinkáním trochu ven proběhnout. 

26. dubna - Honzík

Dneska se nám počasí trochu pokazilo, ale nebylo to tak hrozné a abych se přiznal, mě to vlastně ani nevadilo. Ráno když jsem se konečně domňoukal a panička mi otevřela dveře, svítilo sluníčko, a tak jsem se vypravil na moje pravidelné pochůzky. Všechno jsem si v klidu prošel a vrátil jsem se na snídani. V tom okamžiku se začalo venku zatahovat a dlouho to netrvalo a začalo i pršet. Tak jsem zůstal na balkoně. Tam máme stříšku, takže mi nějaký déšť vůbec nemohl vadit. Panička tam měla postavený sušák s prádlem, tak jsem si pro jistotu, aby na mě opravdu nepršelo, lehnul pod ten sušák a usnul jsem tam. Probudil jsem se až v poledne. Zaběhnul jsem se podívat domů a bylo to právě včas. Páníci zrovna seděli u stolu a obědvali. Vyskočl jsem si na škrabadlo, významně jsem se olizoval a upřeně jsem hleděl na paničku. Ale ona je úplně natvrdlá. Ono jí snad vůbec nedošlo, že to znamená, že bych si dal taky. Když se neměla k tomu, aby mi podala ochutnávku, odrazil jsem se a vyskočil jsem doprostřed stolu hezky páníkům mezi talíře. To teda paničku probralo, ale jinak. Začala mi nadávat a sundala mě na zem. Naštěstí hned za mnou skončil na zemi i kousek masa, takže jsem svého docílil. Protože jsem si pochutnal, musel jsem si po obědě trochu odpočinout. Šel jsem ještě chvíli na balkon a pak jsem se přestěhoval do obýváku na gauč. Hezky jsem se rozvalil na polštářek a spal jsem.

Probudil jsem se a venku už zase krásně svítilo sluníčko. Hned jsem vyrazil na dvorek a pořádně jsem se proběhnul. 

26. dubna - Zuzanka

Dopoledne jsem byla venku. Bylo tam moc pěkně. Lítala jsem tam, ale taky jsem se jen tak válela a nahřívala si kožíšek. V poledne jsem se šla naobědvat a po obědě, jak bývá u mě zvykem jsem si lehla na pelíšek a pěkně spinkala. Když jsem se probudila, tak venku pršelo. Jen tak jsem se prošla, šla jsem se podívat mezi dveře, ale venku nic moc, tak jsem šla zase domů. Když přestalo pršet, letěla jsem ven. My jsme se tam po tom dešti sešli všichni. Pořádně jsme se prohnali a pěkně vyřádili.

26. dubna - Kristýnka

Dopoledne bylo venku moc hezky. Tak jsem si užívala pěkného počasí. Běhala jsem po dvorku, nahřívala jsem si kožíšek, až jsem tam usnula. Vzbudilo mě až když začalo pršet. To jsem se teda opravdu lekla. Honem jsem vyskočila a utíkala domů. Najedla jsem se a zalehla jsem do pelíšku. Odpoledne ten déšť přestal a já zase běžela ven. Dokonce jsme se tam sešli všichni a to byla honička. My jsme lítali po dvorku a po chodbě, prostě všude kam jsme se dostali. Bylo to moc prima. 

26. dubna - Michalka

Dneska ráno jsem hned po snídani vyrazila na balkon. Sluníčko hezky svítilo a já jsem si řekla, že se budu opalovat. Jak jsem se tam tak uložila, v tom slyším nějaký dupot a už mě to došlo. Honzík byl na střeše. Vyskočila jsem a v tom momentě jsem byla za ním. Já tam totiž dneska byla poprvé. Ale už se vůbec Honzíkovi nedivím, že tam tak rád chodí. Tam je to moc pěkné. Přejde se střecha na druhou stranu a ulici máme jak na dlani. To je lepší pohled než do dvorka. Tam se alespoň něco děje. Chodí tam lidi, jezdí tam auta a my na to koukáme a vůbec nikdo o nás neví. Když nás to přestalo bavit, tak jsme šli domů. Já jsem si teda musela po tom výstupu odpočinout, tak jsem si lehla do pelíšku a úplně jsem usnula. Ono totiž začalo pršet a to se mi docela pěkně spinkalo. Odpoledne už zase svítilo sluníčko a já jsem vyrazila ven. Proběhla jsem se a chvilku si nahřívala kožíšek. 

25. dubna - Honzík

Jak ráno vyleze sluníčko, tak já už chci ven taky. Jenomže nevím jak to udělat, ale s paničkou ani nehnu. Tak jsem začal zpívat. Následovalo známé, psssst a koukej jít spinkat, takže nic. Za chvilku jsem šel paničku vzbudit, zase nic. Tak jsem přes ní přešel a nic. Nakonec jsem jí kousnul do ruky a ona místo aby vyskočila, tak mi udělala místečko a řekla mi hezky si tu hajni a ještě budeme spinkat. No já už fakt nevím co mám dělat. Když jsem se konečně dočkal a panička mi otevřela dveře, vyletěl jsem jako blesk, abych o něco nepřišel. Proběhnul jsem dvoreček a rovnou za plot. Nebyl jsem tam dlouho a šel jsem se domů ukázat, abych měl klid. Ono to fakt za ty řeči nestojí. Až do odpoledne jsem byl na dvorečku. Občas jsem šel domů kouknout se na paničku, ale ten hlavní důvod bylo to, že jsem si udělal kolečko a šel jsem na dvoreček hezky přes balkon.
Odpoledne přišli za námi i páníčci. Jenomže paničky se zbláznily a jak včera uklízely v té naší letní kuchyni, tak dneska pokračovaly. Vyndaly úplně všechno nádobí a celé odpoledne jen myly a utíraly. Tak jsem si lehl na židli a pozoroval jsem je. Ony si totiž myslely, že jim budu pomáhat. To určitě, nejsem žádný blázen, abych si kazil tak krásný den mytím nádobí.

To jsem se raději vypravil na zahrádku a v tom jsem uviděl motýlka, krásný, jenom mu chybělo ho chytit. Přitisknul jsem se k zemi a číhal na něj. On mě asi taky pozoroval, protože jak jsem po něm skočil, tak ulítnul. No je to škoda, už jsem ho skoro měl, ale co se dá dělat snad příště.
 

25. dubna - Zuzanka

Dneska bylo venku nádherně. Ještě lépe než včera. Ráno jsem se šla proběhnout a hned jsem tam zůstala. Hezky jsem si lehla na sluníčku a nechala jsem se krásně hřát. To bylo moc příjemné. Odpoledne jsme si zase všichni užívali na dvorku, protože tam byli páníčkové a taky si s námi hráli. Jak šli páníčkové domů, tak jsem šla také. Hezky jsem se navečeřela a skočila jsem do boudičky a myslím si, že asi hodně brzy budu spinkat. 

25. dubna - Kristýnka

Dneska bylo tak nádherně, že jsem vůbec nebyla doma a celý den jsem byla na dvorečku. Nejdříve jsem tam běhala, prozkoumala co je nového na zahrádce a potom jsem si lehla na sluníčku a nahřívala bříško. Myslím si, že ještě pár dní a už ho budu mít pěkně opálené. To musím, abych přece v létě byla taky pořádná frajerka. 

25. dubna - Michalka

Dneska byl zase nádherný den. Krásné teploučko, prostě pohodička. Celý den jsem byla venku, jen občas jsem se šla domů nabaštit. Odpoledne byli zase páníčkové s námi na dvorečku, sice tam pracovali, ale stejně si i s námi hráli. Byl to primový den. 

24. dubna - Honzík

Dneska bylo nádherně,takže jsem od rána, kdy mi panička otevřela dveře na dvorek, byl doma celkově za celý den zhruba čtvrt hodinky. A to ještě jenom proto, že jsem měl hlad a musel jsem se dojít nabaštit. Ani jsem dneska neměl potřebu moc obcházet po okolí. Páníci byli skoro celý den venku, takže jsem se tam nemusel sám nudit. Ale stejně se musím přiznat, že jsem byl docela lenivý. Převážně jsem dnešní den trávil vyvalováním se na židli, ve stanu nebo na balkoně.

Ale úplně nečinný jsem taky nebyl. Chvíli sem si hrál s provázkem a taky se musím pochlubit, že se mi dneska konečně podařilo v letošním roce poprvé chytit motýla:) 

24. dubna - Zuzanka

Konečně jsme se dočkali. Počasí nádherné, co víc si přát. Taky jsem dopoledne byla pořád na dvorečku. Ale odpoledne jsem si musela odpočinout i když všichni i s páníkama byli venku. Ale já pak za nimi dorazila také. Bylo to tam moc fajn a určitě jak napíšu deníček tak půjdu ještě lítat. 

24. dubna - Kristýnka

Dneska bylo krásně celý den. Šla jsem se proběhnout a pak jsem si lehla na sluníčku a nastavovala mu bříško. To bylo primové. I když odpoledne byli páníci taky na dvorečku, klidně jsem se sebrala a šla domů. Lehla jsem si do pelíšku a spinkala. Když jsem se vyspala tak jsem vyrazila za nimi. Bylo to tam fajn, pěkně jsem prohnala provázek a pak jsem ve stanu odpočívala. Hlavně aby bylo zítra taky tak pěkně. 

24. dubna - Michalka

Jů, dneska bylo nádherně. Celý den jsem byla venku. Byla jsem na dvorečku, ale taky jsem se šla podívat k sousedům. U nich na zahrádce je to primové. Nám se tam moc líbí. Oni totiž na tu zahradu vůbec nechodí. Je tam vysoká tráva a my se v ní můžeme schovávat. Taky tam mají napůl rozbořenou kůlnu, kterou také prozkoumáváme. Je to tam pěkné. Odpoledne přišly na dvoreček za námi paničky. A přinesly s sebou naše stany. Tak jsem taky stanovala. Moc mě to bavilo. Hlavně to, že jsme měli stan venku. To je bezva, když je hezky. 

23. dubna - Honzík

Dneska ráno jsem zase zpíval na celé kolo. Ale páníci opět neragovali. Jenom mě zase okřikovali, abych byl zticha. Když jsem je konečně dostal ven z postele, mohl jsem vyrazit ven. Šel jsem se mrknout k sousedům, při zpáteční cestě jsem udělal loužičku na zahrádce a vrátil jsem se na snídani. Jenomže to byla zrada. Sotva jsem zasedl k mističce, páník se sebral a šel zavřít dveře na dvorek. Přitom mi panička oznámila, že budu muset zase chvíli hlídat, ale že se brzo vrátí a pak půjdu ven. Vyskočil jsem si tedy v chodbě na okno, lehnul jsem si tam na deku a čekal jsem. Trochu jsem při tom čekání usnul a vzbudilo mě až bouchnutí dvířek od auta. Hned jsem vyskočil a jak panička otevřela dveře, jen tak zběžně jsem jí přivítal, nechal jsem se pohladit a rovnou jsem utíkal ke dveřím na dvorek, aby mě pustila ven. Od té doby jsem tam trávil celý zbytek dne. Chvíli jsem se vyříval na sluníčku, ale na to polehávání já moc nejsem tak jsem raději zkoumal, co je nového na zahrádce a u sousedů. Pak přišla panička a zase si s námi hrála s provázkem, takže jsem se bezvadně vyblbnul. 

23. dubna - Zuzanka

Dneska jsme zase hlídali. Mě to teda vůbec nevadí. Hezky jsem se vyspinkala a páníčci už tu byli. Šla jsem se proběhnout ven, ale hned jsem se vrátila. Musela jsem zkontrolovat nákup. Pak jsem se napapala a šla odpočívat na pelíšek. Odpoledne mě paničky utekly ven, ale já jsem hned běžela za nima. Venku jsme se zase pěkně vyřádili. Bylo to fajn. Teď už jsem po večeři a odpočívám na pelíšku. 

23. dubna - Kristýnka

Ráno jsem se venku chvilinku proběhla a šla jsem domů. To jsem teda vůbec neměla dělat. Páníčkové zase odjeli nakupovat a my hlídali. Proč jen jsem se vracela domů. Ale to byl podraz od paničky, že mi to neřekla. Já bych byla raději venku než doma. Ale zase jsem to vydržela. Ono to netrvalo tak dlouho. Jak se páníci vrátili, hned jsem letěla ven a přišla jsem domů až za hodně dlouhou dobu a to jenom proto, že jsem měla děsný hlad. Nabaštila jsem se a hned jsem vyrazila znovu. Byla jsem tam až do večera. Teď už jsem doma a hezky odpočívám na pelíšku. 

23. dubna - Michalka

Dneska bylo po ránu trochu chladněji, ale pak se to docela hezky ohřálo a bylo zase moc pěkně. Celé dopoledne jsem byla venku, protože páníci odjeli nakupovat a já když jsem to viděla, tak jsem utekla. Oni ale přijeli docela brzy. Jak se vrátili, šla jsem se na ně podívat a hlavně se napapat a hned jsem zase vyrazila ven. Byla jsem tam celé odpoledne. Páníci tam byli zase s námi, sice ne tak dlouho jako včera, ale bylo to fajn, hráli si s námi a my jsme se při tom docela pěkně vyblbli. 

22. dubna - Honzík

Dnešní den jsem si báječně užil. Po ránu byla sice pěkná zima, ale během dopoledne sluníčko nabíralo na intenzitě a odpoledne už bylo krásně teploučko. Dopoledne jsem si prošel všechny důležité pochůzky, v poledne jsem se vrátil domů, dal jsem si oběd, lehnul jsem na křeslo a trochu jsem se prospal. Nertvalo to dlouho a páníci se sebrali a šli ven. Já tam samozřejmě nemohl chybět. To byla paráda. Celé odpoledne si s námi panička hrála s provázkem a s větvičkou nebo jsem se sami mezi sebou prali a honili. Ani na pořádný odpočinek jsem neměl čas. Musím přiznat, že ze všech těch lumpáren jsem byl pěkně utahaný. Když panička viděla, že sice číhám na provázek, ale skoro při tom usínám, přinesla mi ven náš stan. Paráda, poprvé v letošním roce jsem stanoval.

Chvilku jsem se tam vyvaloval, ale neusnul jsem. Po očku jsem musel sledovat holky. Dlouho jsem to nevydržel a zase jsem po nich vystartoval a pořádně je prohnal. 

22. dubna - Zuzanka

Ráno jsem se šla ven proběhnout. Musela jsem to vzít hodně rychle, protože tam byla pořádná zima. Když jsem se vrátila, skočila jsem rovnou do pelíšku, abych se zahřála. Když už sluníčko vzduch ohřálo, tak jsem šla zase. Už tam bylo docela pěkně. Trochu jsem se proběhla a pak jsem si na sluníčku nahřívala kožíšek. Odpoledne jsme vyrazili ven. Tentokráte všichni i s páníčkama. To bylo prima. My jsme se teda opravdu vyřádili. Akorát jsem nemohla pochopit, proč všichni, teda kromě Míši, ta jediná je hodná, na mě číhali a normálka mě napadali. Jednou to byla Kikina, podruhé Honzík a já vždycky před nima utekla. Asi si mysleli, že se jich bojím, tak se takhle do mě štvali. Jenomže, to nečekali. Najednou jsem se otočila a pěkně proti nim. Téda, ti utíkali. Ale fakt je, že už mi potom vůbec nezlobili a společně jsme si hráli a dováděli. 

22. dubna - Kristýnka

Ráno byla pěkná zima. Úplně jsem se lekla jestli nenapadal zase sníh, protože tráva byla bílá. Naštěstí to byla jen jinovatka a postupně, jak jí sluníčko ohřívalo, tak mizela. Byla jsem moc ráda, protože jsem chtěla být venku. Když sluníčko už začalo víc hřát, tak jsem vyrazila ven. Proběhla jsem se po dvorku a potom jsem šla na balkon. Odpoledne jsme vyrazili na dvoreček všichni i s páníčkama. To bylo něco. Honili jsme se, chytali jsme provázek a hráli jsme si. Bylo to moc hezké odpoledne.

K večeru už jsme my holky byly tak utahané, že jsme šly dobrovolně domů, lehly jsme si do pelíšku a spinkaly. Teď už jsem zase jako rybička a mohla bych jít zase lítat. Ale panička řekla nikam, tak musím už být doma. Ale nevadí. Těším se zase na zítřek. 

22. dubna - Michalka

Dneska ráno, když jsem vyrazila ven, tak jsem se úplně lekla. Normálně byla bílá jinovatka a pěkná zima. To se mi vůbec nelíbilo. Tak jsem šla domů. Netrvalo to dlouho a šla jsem znovu na průzkum. Už to bylo lepší. Sluníčko krásně svítilo a už začínalo i hřát. Po obědě jsme vyrazili na dvoreček všichni i s páníčkama. To bylo něco. My jsme se tam tak vyřádili. No fakt primově. Zítra si to určitě zopakujeme. 

21. dubna - Honzík

Dnešní den jsem pojal zcela odpočinkově. Ráno jsem zjistil, že se venku pěkně ochladilo. Sice mě lákalo vydat se na pořádnou pochůzku, ale v té zimě nebylo o co stát. Na dvoře mě to taky moc nebavilo, protože páníci byli zalezlí doma, jenom na malou chvilku přišla panička a hráli jsme si s provázkem. Když mi utekla domů, šel jsem taky. Vyskočil jsem si do křesla a celý den jsem se povaloval. Odpoledne mě panička provokovala a myslela si, že si s ní budu hrát, ale já byl tak líný, že jsem na ní chvíli číhal, asi dvakrát jsem jí skočil po ruce, odebral jsem se na gauč a pokračoval jsem v odpočinku. K večeru mě napadlo, že bych se docela šel ještě na chvíli mrknout ven, ale zrovna lilo jako z konve, takže jsem se vrátil zpátky na gauč a už to pro dnešek asi měnit nebudu. 

21. dubna - Zuzanka

Dneska je venku pěkná zima. A to jsem fakt myslela, že po tom včerejším lenošení budu venku. Ale nebyla jsem. Tak si hezky ležím v pelíšku. Taky jsem se trochu prošla po bytě, ale víc ode mně nikdo nemůže chtít. Zítra snad bude venku hezky, tak se půjdu proběhnout, ale dneska nejdu nikam a budu jenom ležet. 

21. dubna - Kristýnka

Dneska mě to sluníčko pěkně zklamalo. Sice dopoledne občas svítilo, ale vůbec nehřálo. Byla pěkná zima. Já jsem si plánovala jak se budu zase opalovat a ono nic. Tak jsem doma. Ležím v pelíšku, občas se i trochu projdu, ale šíleně se nudím. Nevím vůbec čeho se chytit, ani hraní mě nebaví. Takže asi zase zalehnu a budu spinkat. 

21. dubna - Michalka

Dneska se nám to počasí pěkně pokazilo. Od rána byla docela pěkná zima. Venku jsem teda byla, ale jen jsem se proběhla a raději jsem šla domů. Lehla jsem si do pelíšku a hezky odpočívala. Občas jsem vstala, šla se mrknout na mističku s papáním, najedla jsem se a zase zpátky na pelíšek. Je to hrozná nuda, ale co se dá dělat. Venku prší a to tam teda v dešti nebudu. 

20. dubna - Honzík

Ach jo, já mám s páníky takové trápení. Zase ráno nechtěli vstávat a pustit mě ven. Už jsem fakt nevěděl co mám dělat. Na mňoukání už dávno nikdo nereaguje a jediné, co trochu zabírá je kousnutí. Takže jsem se vydal za paničkou, a když ani na mojí třetí výzvu nevstala, šel jsem a kousnul jsem jí do ruky. A ona místo aby vyskočila a utíkala mi otevřít, tak si ruku schovala pod peřinu a spala dál. Žádnou účinnější metodu buzení jsem zatím nevynaleznul, takže se nedalo nic dělat a musel jsem počkat, až se páníci sami uráčí a z postele vylezou. Hned jak jsem se dočkal, utíkal jsem na tradiční pochůzku. Když jsem se vrátil, nasnídal jsem se a šel jsem zase na dvorek. Za chvilku za mnou přišla panička a docela pěkně jsem si spolu pohráli s provázkm. Dneska se k nám přidala jenom Kikina. Holky byly nějaké líné a musím přiznat, že se to pomalu přeneslo i na mě. Šel jsem na balkon, tam jsem se natáhnul a hezkou chvíli jsem tam spal.

Pak jsem se šel mrknout po okolí. Když jsem se vrátil, vyskočil jsem si na dvoře na židli a vyvaloval jsem se tam. Za chvíli přišli páníci ven a panička mi házela hroudičky na zahrádce. To bylo prima, pořádně jsem si zase zaskákal a zaběhal.

Teď už mám odbytou i večerní pochůzku, takže ležím v obýváku na křesle a čekám na tyčinku 

20. dubna - Zuzanka

Dneska mám primový den. Ráno jsem se trochu proběhla venku, ale jen trochu a šla jsem domů. Hezky jsem se napapala a šla jsem spinkat. Ale zase tak moc jsem nespinkala, protože jakmile se někdo dostavil do kuchyně na papání, hned jsem vystřelila a letěla taky. Co kdyby náhodou dostali nějakou mňamku a já o to přišla. Tak jsem využila můj neodolatelný žebrácký pohled a vždy jsem dostala mističku a pokaždé jsem se napapala. No a šla jsem zase spinkat. Tak toto provozuju dneska celý den. Tak si tak hezky si odpočívám a najednou přišla panička a spustila na mě, že prý dneska celý den jenom jím a spím, tak ať koukám z toho pelechu vyskočit a jít ven se proběhnout. To určitě. Koukala jsem na paničku jak nadává a jen jak přestala, zatočila jsem se do klubíčka a spinkala dál. Jen ať si nadává, já stejně nikam nepůjdu. Budu doma a hotovo. Venku budu až se mě bde chtít. 

20. dubna - Kristýnka

Ráno jsem se nasnídala a hned jsem utíkala na balkon. Lehla jsem si na záda a pořádně jsem si vyhřívala bříško na sluníčku. Za chvíli jsme viděla, že jsou všichni na dvorku, tak jsem se tam šla podívat taky, abych náhodou nepřišla o něco důležitého. Udělala jsem dobře. Panička totiž zase měla provázek a hrála si s Honzíkem. Okamžitě jsem se k nim přidala a pěkně jsem se proběhla. Potom jsem se ještě chvíli vyhřívala a v poledne jsem se přišla domů nabaštit. Najedla jsem se, uložila jsem se do pelíšku a v tom se mi udělalo špatně a poblinkala jsem se. Panička vyčistila pelíšek a nesla ho na balkon na sluníčko, aby uschnul. Mě už bylo zase fajn, a tak jsem jí s tím pomáhala. Jak ho opřela o zábradlí, natahovala jsem krk jako žirafa a chtěla jsem si ho položit, abych v něm mohla hajat. Jenomže panička mě nenechala, že prý v tom mokrém ležet nemůžu. Protože se na balkoně nesušil jenom pelíšek, ale i vyprané prádlo, zjistila jsem, že tam je i košík na to prádlo. Hned jsem začala jednat. Košík byl postavený na boku, ale to pro mě nebyl problém. Trochu jsem zabrala tlapkou a už ležel. Když panička viděla, co si plánuju, pšinesla mi náš polštářek, dala mi ho do košíku, já si tam hupnula a celé odpoledne jsem v něm krásně spinkala.

K večeru jsem se šla zase podívat na dvorek, chvíli jsem si hrála s provázkem, chvíli jsem se tam jenom tak prošla a šla jsem se domů napapat, protože už jsem měla pořádný hlad. 

20. dubna - Michalka

Dneska jsem se ráno nasnídala a vyrazla jsem ven. Celé dopoledne jsem se vyvalovala na naší boudičce na dvoře, protože na ní nádherně svítilo sluníčko. Odpoledne mě to lenošení přestalo bavit, a tak jsem vyrazila na toulky po okolí. Podívala jsem se k sousedům do stodoly za kamarády, prošla jsem si zahradu u druhých sousedů a zase jsem se vrátila zpátky domů. To jsem teda ale udělala chybu. Sotva jsem přišla na dvorek, už jsem viděla paničku, jak sedí na lavičce a má na krku pověšený zas ten její odporný foťák. Čelila jsem jejím útokům statečně a vždycky jsem se stačila včas otočit nebo se pohnout a na fotce byl jenom šmouh.

Pak jsem se sebrala a usadila jsem se pod zlatým deštěm. Panička mi šla zase v patách. Jak na mě namířila foťákem, chtěla jsem utéct, ale byla jsem v pasti. Protože jsem byla v rohu, měla jsem za sebou zeď a z druhé strany plot, proti mě stála panička s tou krabičkou a přes jedinou možnou únikovou cestu visela pavučina. Když jsem viděla, že panička už fotí, raději jsem vletěla přímo po hlavě do pavučiny a s pavoukem za uchem jsem zdrhnla. A povedlo, místo fotky má panička zas jenom černý šmouh, hihihi. 

19.dubna - Honzík

Dneska ráno jsem spinkal, jako když mě do vody hodí. Já normálně zaspal. Panička vstala, prošla v obýváku kolem mého gauče, kde jsem spinkal, pěkně potichoučku a já vůbec o ní nevěděl. Ještě štěstí, že klaply dveře do koupelny, to mě vzbudilo. Sedl jsem si proti dveřím a čekal na paničku. Když vyšla ven a viděla mi jak tam sedím, tak mě řekla doslova Honzo vstávej, už je ráno, ale já pořád seděl a koukal a nějak jsem se nemohl probudit. Když už se mi to za chvíli povedlo, tak mi panička otevřela dveře a já se šel ven proběhnout. Za chvilku jsem se vrátil, nasnídal jsem se a pak jsem šel zase ven. Venku to bylo moc pěkné. Bylo tam krásné teploučko, sluníčko pěkně svítilo. Prostě bezvadný den. Jenomže odpoledne páníci odjeli a my jsme museli hlídat. Zuzka je zrádce. Utekla mi a já jsem teda hlídal s Kristýnkou. Ale docela nám to šlo. Ani jsme se moc nehádali. A dokonce jsme byli i od páníčků pochváleni, jak prý jsme šikovní. Pak jsem ještě letěl ven a byl jsem tam až do večera. Byli jsme tam všichni i s páníkama a moc se nám tam líbilo. Ještě jsme se pěkně vyřádili a pořádně jsme se prohnali. Teď už ležím na mém modrém polštářku a čekám na tyčinku a potom asi budu spinkat. 

19. dubna - Zuzanka

Dopoledne jsem byla venku. Dneska mě to tam moc bavilo. Jen jsem si zaběhla domů na papání a zase jsem letěla ven. Tak jsem si docela hezky užívala. Odpoledne přišla panička a volala nás. Já jsem teda přiběhla, ale když jsem viděla jak chytla Kristýnku, tak jsem klidně šla až k ní. Jak se panička sehnula, že mě taky lapí, odrazila jsem se a byla jsem pryč. Trošku jsme se pohonily po zahrádce a nakonec to dopadlo tak, že panička mi řekla, že jedou pryč tak ať koukám jít domů a hezky hlídat. To určitě. Já už toho hlídání mám tak akorát dost. Otočila jsem se a schovala jsem se za skleníkem. Panička mi řekla, tak ahoj, zamkla dveře a já zůstala venku. Zdálo se mi to dost dlouhé, ale naštěstí se tam objevila Michalka a tak jsme to tam spolu docela dobře zvládly. Teď už ale ležím v pelíšku a odpočívám.

19. dubna - Kristýnka

Dopoledne jsem byla pořád venku. Bylo tam moc hezky, tak jsem si zase užívala. Odpoledna přišla panička na dvoreček a volala nás. Já jako vzorná a poslušná kočička jsem hned přiběhla. Panička mi chytla a odnesla domů. Že prý budeme hlídat, protože jedou pryč. No to je smůla, já a hlídat a ještě k tomu doma a s Honzíkem. Proč zrovna já to musela odnést. Když se páníci vrátili, byla jsem moc ráda a letěla jsem ven. Byli jsme tam všichni i páníci a bylo to fajn. Ještě jsme se tam docela pěkně vyřádili. Před chviličkou jsem dorazila domů. Napapám se a asi budu spinkat. To hlídání mě nějak vyčerpalo. 

19. dubna - Michalka

Dneska bylo nádherně. Ráno jsem se nasnídala a vyrazila jsem ven. Chvíli jsem pobíhala po dvorečku a pak jsem vyrazila za plot. Prozkoumala jsem celé okolí. Domů jsem si zaběhla vždy jen na něco dobrého a zase hurá pryč. Odpoledne jsem teda zaváhala. Ctěla jsem jít domů, vše bylo zavřeno, venku byla jenom Zuzanka. Ta mi řekla, že páníci odjeli a ona že zůstala venku, tak abych tam byla s ní. Tak jsme byly spolu na dvorečku až do té doby než se páníci vrátili. Jak otevřeli dveře. Skoro došlo k pořádné srážce. Zuzka a já jsme letěly domů a Honzík s Kristýnkou letěli ven. Tak jsme se pořádně nabaštily a šly jsme ven za nima. Za chvíli přišli za námi i páníčkové, tak to už bylo docela fajn. Teď už jsem v pelíšku a odpočívám. 

18. dubna - Honzík

Ráno jsem se těšil, že zase budu trávit celý den venku, ale sotva jsem tam vyběhnul, zjsitil jsem, že tam tak krásně jako včera nebude. Sice sluníčko svítilo, ale foukal k tomu studený vítr, takže bylo docela chladno. Dopoledne jsem měl spoustu pochůzek. Jako každý den jsem musel k sousedům, taky jsem vyskočil na střachu a došel jsem až na střechu k druhým sousedům a potom jsem prošel zahrádku a dvorek. Abych si chvilku odpočinul, lehnul jsem si na naší boudičku na dvoře. Sotva jsem dolehnul, začal nad zahrádkou kroužit motýl - KONEČNĚ. Ani vteřinu jsem nezaváhal a vydal jsem se na lov. Seskočil jsem z boudy a plížil jsem se po chodníku až k tulipánu, na kterém seděl. Vyskočil jsem po něm. Skoro jsem ho držel v tlapce a on mi ten dareba uletěl. Ale to bylo tím, že přiletěl tak nečekaně. Teď už vím, že začali lítat a přístě si na ně počíhám a to by bylo, že bych ho nechytil. Odpoledne přišla panička, vzala provázek a zase jsme si chvilku hráli. Ale nebavilo mě to tak jako včera. Byl jsem nějaký líný a spíš jsem si jen hrál na diváka a sledoval jsem provázek jak kolem mě krouží. Nejednou s ním panička zamávala a provázek mi přistál za krkem. No na to jsem zvyklý a ani by mě to nevadilo, ale dneska si na sebe cestou nabalil pavčinu a ta pavučina se mi nalepila na záda. Nejdříve jsem se leknul a pak jsem začal lítat po dvoře, abych se jí zbavil. Ale ona tam držela. Panička mě chtěla chytit a očistit mě, ale já se nedal. Co já vím, co by mi všechno chtěla dělat, tak jsem jí raději utekl. Naháněla mě po zahrádce, druhá panička vždycky mě chytala z druhé strany, ale já jim pokaždé proklouznul. Až jsem se jim schoval pod keř a tam se pavučina chytila na větvičku. Konečně jsem měl klid od pavučiny, ale hlavně i od paniček. Ještě chvíli jsem si hrál s provázkem, ale za chvilku jsme šli zpátky domů, já jsem se uložil na gauč a usnul jsem. K večeru jsem ještě na chvíli vyběhnul, ale je tam opravdu chladno, takže už jsem zase doma a vyvaluju se na křesle. 

18. dubna - Zuzanka

Dopoledne jsem byla chvíli venku. Jenomže tam moc velké teplo nebylo, tak jsem šla domů. Chvilku jsem jen tak pobíhala a potom šla panička vařit. No a co jiného bych já mohla dělat než jí pomáhat. Ale dobře jsem udělala. Dostali jsme za to ochutnat masíčko. Po obědě jsem spinkala. Odpoledne jsem šla ještě na chvilku ven, ale ten vítr byl docela protivný, tak jsem šla raději domů. Chvilkama jsem odpočívala a taky jsem si i trochu hrála. 

18. dubna - Kristýnka

Dneska jsem byla venku celé dopoledne. Sice bylo chladněji než včera, foukal vítr, ale sluníčko svítilo, tak jsem si musela to moje bříško nahřát. Po obědě jsem šla spinkat. Odpoledne si paničky vzpomněly, že půjdou něco dělat na dvoreček. Jak jsem to slyšela, hned jsem běžela za nima. Jenomže, když zjistily, že tam žádné teplo není, tak šly domů. Taky nic nevydrží. No a já jsem šla také. Tak jsem celé odpoledne doma. Jen tak polehávám a občas i spím, ale ven už nejdu. Ony měly pravdu, je tam zima. 

18 . dubna - Michalka

Dneska se počasí o něco pokazilo. Trochu se ochladilo a foukal vítr. To mě zase tak moc nevadilo. Běhala jsem venku skoro celý den. Domů jsem zaběhla jen proto, abych se nabaštila a zase jsem letěla. Musela jsem to využít než zase bude pršet.  

17. dubna - Honzík

To je paráda! Dneska bylo venku tak nádherně. Ráno jsem vyrazil a teprve teď jsem se vrátil. Celé dopoledne jsem pobíhal po okolí. Musel jsem prozkoumat naši i sousedovic zahrádku, taky mě napadlo, že už jsem dlouho nebyl na střeše, tak jsem to musel napravit a do toho mě neustále poletovali nad hlavou ptáci. Vrcholem drzosti bylo, když se dva z nich usadili přímo před mými zraky na jabloni. Pomalu jsem se plížil v trávě za nimi, už jsem si představoval jak je najednou chytnu oba dva, jenomže to dopadlo tak, že oba dva nejednou mi uletěli. V poledne jsem si šel na chvilku schrupnout domů. Sotva jsem se uložil na křesle, přišla panička a řekla mi, abych se připravil, že půjde ven a já jí budu muset pomáhat. Nevěděl jsem, co budu museet dělat, takže jsem se na to moc netěšil. Nakonec jsem ale zjistil, že to byla docela dobrá práce. Panička si přinesla schůdky a začala stříhat větvičky na pergole. Hned jsem vylezl za ní na schůdky, uvelebil jsem se na tom nejvyšším ze všech a všechny větvičky, které panička ustříhla a padaly k zemi jsem chytal.

Když jsme to měli hotové, začaly paničky zametat. To mě teda zrovna dvakrát nebavilo. Chvilku jsem jim pomáhal, ale naštěstí přišel páník a začal si s námi hrát s provázkem. Potom si převzala provázek jedna panička, po ní druhá panička, takže jsme si hráli skoro celé odpoledne. Až mě to pěkně utahalo. Ale paničky mezitím vyndaly ven stůl a židle, takže jsem se hned v jedné židli uvelebil a pořádně si odpočinul.

K večeru jsme šli domů. Já utíkal rovnou do našeho bytu, jenomže tam bylo zavřeno. Stoupnul jsem si ke dveřím a začal jsem ze všech sil mňoukat na paničku. Uvědomil jsem si totiž, že tam mám nasypané granulky, které jsou úplně nejdobřejší ze všech. Tak je přece jasné, že nepůjdu chroupat domů takové, na které zrovna nemám chuť. Naštěstí jsem paničku přivolal a mohl jsem si jít chroupnout. Potom jsem šel domů. Lehnul jsem si v kuchyni pod stolem a klimbal jsem. Najednou mě probudila známá vůně - panička mi pod čumáček položila kousek šunčičky. Jenomže já v tu chvíli nevěděl, jestli jí mám jíst. Asi jsem měl strach, jestli mi panička nedává nějakou nedobrou nebo co, ale prostě jsem nad ní ležel a koukal. Panička držela ještě kousek v ruce. Tak z něj utrhla dva kousky. Jeden snědla a druhý mi položila na mojí hromádku. Jak jsem viděl, že panička úplně klidně šunku jí, pustil jsem se do ní a snědl jsem jí. Taky jsem hlavně dostal strach, aby paničce nezachutnala a nesnědla mi jí:) Sotva jsem spolknul poslední sousto zvednul jsem se a ještě jsem se šel podívat ven. Dlouho už jsem tam ale nebyl. Jen jsem prošel nejdůležitější místa, vrátil jsem se domů, uložil jsem se na křesle a teď už budu jenom odpočívat. 

17. dubna - Zuzanka

Dneska bylo krásně. Byla jsem venku s holkama i s Honzíkem. Honili jsme se tam a hráli jsme si. Také jsem si nahřívala kožíšek. Ale zase jsem tam nebyla tak jako holky pořád. Já totiž, na rozdíl od nich, mám důležitou povinnost pomáhat s vařením. Mě to opravdu moc baví. Víc než být venku. Když jsme měly hotovo, šla jsem se trochu proběhnout a po obědě jsem šla do pelíšku spinkat. Když jsem se vyspinkala, zjistila jsem, že jsem sama doma. Tak jsem šla na průzkum a objevila jsem, že všichni jsou na dvorku a pomáhají paničkám stříhat větvičky na pergole. To jsem se moc ráda přidala. Moc mě to bavilo větvičky chytat. Dokonce jsem si i na chvilku vyskočila na schůdky.

Když to bylo hotové, tak jsme si hráli. Lítali jsme za provázkem, honili jsme se, bylo to docela bezva odpoledne. Teď už jsem po večeři a odpočívám.

17. dubna - Kristýnka

Dneska to bylo bezva. Parádní den. Krásně svítilo sluníčko a já si ho užívala. Ráno jsem se nejdříve proběhla a pak jsem si lehla na sluníčko a zase nahřívala to moje bříško. Odpoledne za námi přišli ven i páníci. Nejdříve jsme měli nějakou práci. Museli jsme pomáhat, aby měli páníci brzy hotovo a mohli si s námi hrát.

Nejvíce jsme se vybláznili s provázkem. To byly lety a skoky. Paráda. Domů jsem šla až večer. Najedla jsem se, trochu si odpočinula a už jsem byla na odchodu, že půjdu zase ven. Panička mi řekla, že už né, protože už je večer, tak ač nerada, ale otočila jsem se a šla jsem zase na pelíšek. Na zítřek se těším. Určitě bude zase tak pěkně jako dneska a my budeme zase řádit venku. 

17. dubna - Michalka

Dneska bylo krásné počasí. Celý den jsem byla venku. Dopoledne jsem byla na dvorku a vlastně jsme tam byli všichni. Honili jsme se, ale hlavně jsem si nahřívala kožíšek.

To bylo krásné. Odpoledne nám tam bylo veseleji. Protože páníci přišli na dvoreček za námi a to byla paráda. Nejdříve jsme pomáhali paničkám a potom jsme si hráli. Pěkně jsme se vyblbli s provázkem. Zrovna panička říkala, že už nás to drží nějak dlouho. Ale ono je to prima. On utíká a my ho chytáme. Domů jsme šli až večer. Teď už jsem napapaná a ležím v pelíšku. Musím si pořádně odpočinout, abych nabrala hodně sil na zítřek. Určitě bude zase hezky a to už vím předem co nás čeká. Halda lumpárniček. 

16. dubna - Honzík

Ráno jsem otevřel oči a uviděl jsem, že začíná svítit sluníčko. Hned jsem utíkal za paničkou do postele, abych jí tu novinku sdělil a hned při té příležitosti jí donutil vstát. Jenomže ona se ani pořádně nepodívala, udělala mi místo v posteli a řekla mi, abych šel ještě spát. Tak jsem to zkusil znovu. Zas nic. To už mě ale opravdu naštvalo a šel jsem paničku kousnout do ruky. Jenomže účinek to mělo jen takový, že se panička přikryla a spala dál. Obešel jsem jí tedy a kousnul jsem jí do nohy. To už trošku zabralo, ale panička stejně nevstávala. Tak jsem si vyskočil k ní do postele, sednul jsem si tam a začal jsem si okusovat moje vlastní drápky. Jak jsem je chroupal, konečně to paničku probudilo, sedla si a dokonce mi dala malou facku, abych s tím dal pokoj. Samozřejmě jsem přestal. Ale ne pro radost paničky, ale protože už si panička sedla a tudíž byla šance, že snad si i stoupne a půjde mě pustit. Naštěstí se mi můj plán zadařil a panička opravdu z postele vylezla a pustila mě na balkon. Oběhnul jsem dvorek a zahrádku, utíkal jsem se mrknout k sousedům a vrátil jsem se na snídani. Potom jsem vyrazil znovu na balkon. Sešli jsme se tam úplně všichni.

Holky si nahřívaly kožíšky, ale mě to moc dlouho nebavilo. Raději jsem skočil na dvorek a vydal jsem se na střechu. Seděla tam totiž hrdlička a já se rozhodnul, že jí chytím. Bohužel to zase ale nevyšlo a ta potvora mi uletěla. Tak jsem se alespoň ze střechy porozhlédnul po okolí a šel jsem zpátky domů. Chvíli jsem si odpočinul na gauči, ale raději jsem to moc nepřeháněl a šel jsem zase ven. Odpoledne tam přišla i panička a zase jsme si hráli s provázkem a s větvičkou. K večeru už jsem byl utahaný jako kotě, a stejně venku začal foukat vítr, takže jsem šel domů, lehnul jsem si pod stůl v kuchyni a pořádně se prospal. Když jsem nabral síly, rozhodnul jsem se, že si udělám ještě takový menší výlet. Úplně jsem se ale lekl, jak se venku ochladilo a jaký foukal ledový vítr. Tak jsem to omrknul jenom na zahrádce a šel jsem zpátky domů pokračovat v odpočívání. 

16. dubna - Zuzanka

Dopoledne jsem byla s holkama a s Honzíkem na balkoně. Byla jsem tam docela dlouho. Když mi to tam už nebavilo tak jsem šla domů pomáhat vařit. To je lepší než být venku. Když jsme vše měly hotové, tak jsem šla do pelíšku odpočívat. Spinkala jsem hodně dluho, protože jsem přišla i o tu zábavu na dvorku. Ale mě to zas až tak moc nevadí. Trochu jsem se tam prošla a zase jsem šla domů do pelíšku. Mě se fakt líbí víc doma než venku. Tam budu zase celý den až tam budou i paničky. Bez nich mě to tam moc nebaví. 

16. dubna - Kristýnka

Moje první cesta dneska vedla na balkon. Krásně svítilo sluníčko a já se šla zase opalovat. Lehla jsem si na záda a hezky si nechala nahřívat bříško. To je tak moc příjemné.

Nevím proč ty naše holky to taky nevyzkouší. Odpoledne jsem byla na dvorečku. Pěkně jsme se tam vyřádili. Když mi to přestalo bavit, tak jsem si znovu lehla na trávu, hezky nastavila bříško sluníčku a pěkně jsem se ještě nahřála. Teď ležím v pelíšku a odpočívám. 

16. dubna - Michalka

Tak konečně jsme se dočkali. Sluníčko svítilo dneska už od rána a i pěkně hřálo. Dopoledne jsem byla na dvorečku a pak jsme se všichni sešli na balkoně. Tam bylo moc pěkně. Vyhřívali jsme se tam až do odpoledne. Já jsem si šla chvilinku odpočinout na pelíšek a pak jsem zase vyrazila ven. Na dvorečku to bylo prima, protože jsme tam zase byli všichni a dokonce tam byla s námi i panička. Honili jsme se za provázkem, vyhřívali jsme si kožíšky, no prostě parádní den. 

15. dubna - Honzík

Dneska ráno jsem to už zase nemohl vydržet jak moc jsem chtěl ven. Když panička vstala, otevřela mi dveře na balkon a já letěl. Než se stačila rozkoukat už jsem běhal po dvorečku a když přišla otevřít dveře z chodby už jsem byl dávno pryč. Samozřejmě za plotem, u sousedů na zahrádce. Proběhnul jsem vše co potřebuji a vrátil jsem se domů. Panička měla radost, že prý jsem šikovný, že jsem tak brzy přišel, ale to bylo hlavně proto, že už jsem chtěl snídani. Nabaštil jsem se a zase se vrátil na dvorek. Tak jsem tam tak pobíhal a nevěděl jsem čeho se chytit, protože byla docela pěkná zima. Tak jsem šel domů. Dopoledne jsme zase se Zuzkou hlídali, protože páníci jeli nakupovat. Ale zase mě to až tak moc nevadilo, venku stejně nebylo hezky, tak co tam. Když se vrátili, šel jsem se proběhnout, ale hned jsem byl zpátky. Než být v té zimě venku, to je lepší si dát dvacet. Odpoledne jsem se tam šel zase na chvilku mrknout, ale fakt byla děsná zima, takže jsem se brzy vrátil a už tam nejdu. Snad zítra bude tepleji. 

15. dubna - Zuzanka

Dneska jsme zase s Honzíkem hlídali. Pánici totiž dopoledne odjeli. Když odjížděli, tak jsme seděli každý v jednom okně. Páníci si snad myslí, že je to proto, že nechceme být sami doma, ale není to tak. To jen proto abychom měli jistotu, že odjeli a my můžeme klidně spát.

Taky jsme se hezky vyspinkali. Když se vrátili šla jsem se mrknout ven, ale byla tam zima, tak jsem se zase vrátila a už jsem byla jenom doma. 

15. dubna - Kristýnka

Dneska byla venku zima. To jsem si teda vyzkoušela na vlastní kůži. Páníci se zase vypravovali na nákup. Já s Míšou jsme využily otevřených dveří na balkon a už jsme byly pryč. Jenomže venku nebylo zrovna moc hezky. Zalezly jsme do boudičky a pěkně se ohřívaly. Když se páníci vrátili, to jsme byly rády. Skoro jsme se přerazily jak jsme letěly domů. Honem do pelíšku a zahřát se. Taky už jsem čumáček ven nevystrčila a pěkně jsem doma v teploučku. 

15. dubna - Michalka

Dneska se nám to počasí pěkně pokazilo. Nepršelo, ale ani sluníčko se neukázalo a byla pěkná zima. Páníci nám zase dopoledne ujeli nakupovat a já s Kikinou jak jsme to zjistily, tak jsme utekly. Ještě štěstí, že se páníci brzy vrátili, protože venku byla dneska děsná zima. Jak přijeli, tak jsme obě letěly domů a ven už nás nikdo nedostane. 

14. dubna - Honzík

Tak to hezké počasí nám moc dlouho nevydrželo. Dneska už se sluníčko ukázalo jenom tak na chvilku a venku bylo zase o dost chladněji. Stejně jsem tam ale musel. Ovšem tak dlouho jako včera jsem se tam nezdržoval. Jen jsem si proběhnul svoji trasu a vrátil jsem se zpátky domů. Chvilku jsem se natáhnul na gauči a vyrazil jsem nanovo. Tantokráte jsem si dal pár koleček. To znamená, že jsem odešel ven horem přes balkon, skočil jsem na dvorek a rovnou jsem utíkal na chodbu, po schodech jsem se vrátil zpátky a šel jsem znovu. Odpoledne jsem si lehnul v kuchyni pod stůl a spal jsem. Pak šla panička chvilku na dvorek, tak jsem šel s ní. Vzala si provázek a já za ním běhal. Moc dlouho nás to ale dneska nebavilo, protože tam bylo chladno, a tak jsme šli raději zpátky domů. Tady už jsem se proběhnul víc. Panička mi házela hračku po chodbě a já za ní běhal a chytal jí. Teď odpočívám na gauči a ani už nic jiného pro dnešní den neplánuju. 

14. dubna - Zuzanka

Ráno jsem se proběhla na dvorku. Skočila jsem se mrknout k sousedům, potom jsem s holkama byla chvíli na balkoně. Ale nevydržela jsem tam tak dlouho. Raději jsem šla paničce pomáhat vařit. Potom jsem se zase šla proběhnout na dvoreček a když jsem se vrátila, lehla jsem si na pelíšek a spinkala. Vydržela jsem tam hodně dlouho. Když jsem se probudila, tak už jsem ani neměla potřebu jít ven. Stačilo mi sednout si do okna a trochu se rozhlédnout a klidně jsem zůstala doma. Já zas tak moc courat nemusím, mě se totiž ze všeho nejvíce líbí doma. 

14. dubna - Kristýnka

Celé dopoledne jsem byla na balkoně. Krásně se tam opíralo sluníčko a moc pěkně hřálo. Protože já mám ráda slunce žár, skoro celou dobu co jsem tam byla, jsem pěkně ležela na zádech a nahřívala si bříško.

I panička se na mě přišla podívat a smála se mi, když viděla jak se opaluju. Ale co, ona tomu vůbec nerozumí. Odpoledne se sluníčko schovalo, objevily se mraky a ochladilo se. Tak jsem se sebrala a šla jsem domů do pelíšku odpočívat. A nakonec to dopadlo tak, že jsem odpočívala až do večera. Trochu jsem se nabaštila a odpočívám dál. 

14. dubna - Michalka

Dneska byl zase pěkný den. Sluníčko svítilo už od rána. Většinu dne jsem byla venku. Hodně času jsem byla na balkoně, ale taky jsem se vypravila k sousedům. Dokonce jsem zašla i ke kamarádům do sousedovic stodoly. Odpoledne se sluníčko schovalo, dokonce se i ochladilo, ale stejně mě to neodradilo a byla jsem venku celé odpoledne. Když jsem se k večeru vrátila domů, pořádně jsem se nabaštila a lehla jsem si na pelíšek a spinkala. Teď už jsem vyspinkaná, ale už budu doma jen tak odpočívat. 

13. dubna - Honzík

Konečně jsem se dneska dočkal a po delší době se nám zase ukázalo sluníčko. To byla paráda. Celé dopoledne jsem byl venku. Šel jsem se mrknout k sousedům, ale vrátil jsem se brzo. Sluníčko totiž vylákalo ven i páníky, a tak jsem nemusel být na dvoře sám. Panička vzala provázek a větvičku a všichni jsme za ní běhali jako šílenci. Pak mi ale utekla a šla s druhou paničkou nakoupit. Zůstal jsem venku s páníkem, ale když jsem slyšel, že bouchly dveře a paničky se vrátily, musel jsem můj pobyt venku okamžitě přerušit a uháněl jsem zkontrolovat tašku, jestli na mě nezapomněly a koupily mi šunku. Měly štěstí. Došel jsem si do kuchyně na ochutnávku a hned jsem zase mazal ven. Odpoledne přišla panička zase za námi ven a pořádně nás prohnala. Blbnul jsem s provázkema s větvičkou s takovou vervou, že jsem byl úplně vyřízený.

Když šla panička domů, přidal jsem se k ní, natáhnul jsem se na gauč a musel jsem si odpočinout. Stačila mi ale jenom malá chvilička a už jsem zase běžel ven. Později odpoledne se sluníčko schovalo a zase se ochladilo. I přesto jsem měl dneska tolik rozběháno, že jsem v tom pokračoval. Před chvílí ale začalo poprachávat, a tak mě panička zavolala domů a zavřela dveře. Ještě jsem učinil takový pokus a šel jsem se podívat ke dveřím na balkon, jestli není otevřeno. Samozřejmě nebylo. Ale mě už je to celkem fuk. Uvelebil jsem se hezky na gauči a po tom náročném dni odpočívám. 

13. dubna - Zuzanka

Dneska hned ráno jsem vyrazila ven. Konečně nepršelo a bylo docela hezky. Netrvalo to dlouho a vykouklo na nás i sluníčko. Jak svítilo tak bylo úplné vedro. Po obědě jsme byli zase venku a všichni i s páníčkama. Bylo to prima. Zase jsme se pěkně vyřádili. Honili jsme se za provázkem a taky sami za sebou. Prostě jsme se opravdu vyblbli.

Já jsem z toho byla tak uhoněná, že jsem musela jít domů, zalezla jsem do boudičky a odpočívala. Před chvilkou jsem si myslela, že ještě vyrazím ven, ale to jsem se lekla. Ono už zase prší a je docela pěkná zima. Tak jsem se vrátila do boudičky a už nikam nejdu. 

13. dubna - Kristýnka

Dneska bylo už od rána hezky. Sluníčko nám svítilo. Tak jsem si užívala venku. Později za námi přišla panička a už to začalo. Honění, lítání prostě po těch několika dnech lenošení jsme se pěkně vyřádili. Když už jsem byla úplně uhoněná tak jsem šla domů si odpočinout. Po obědě jsem zalehla a celé odpoledne i když bylo venku krásně jsem spinkala na pelíšku. Teď už ale ven jít nemůžu, protože zase prší a je zima. Nějak mě to ale zrovna nevadí a klidně si budu odpočívat dál v pelíšku. 

13. dubna - Michalka

Dneska jsme se konečně dočkali. Bylo opravdu moc hezké počasí a my jsme se konečně mohli venku parádně vyřádit. Nejlepší na tom bylo, že s námi venku byli i páníci a to je dobře, hned je nám tam veseleji. Pěkně jsme se vyřádili s provázkem a pořádně jsme se prohnali. Jenom ta naše panička mi docela štve, protože pořád nosí ten foťák a pořád nás musí fotit. Jak jsem vždycky uviděla, že se zase chystá k tomu focení, tak jsem jí utekla. Ale nepovedlo se mi to pokaždé, stejně mě vyfotila. Já to tak nemám ráda.

Teď už ale po tom náročném dni odpočívám v pelíšku a vůbec mi nevadí, že už zase prší. Snad to do zítřka přejde a bude zase hezky. 

12. dubna - Honzík

Ráno jsem vyrazil ven s nadějí, že snad už bude lépe, ale kdepak. Sice zorvna v tu chvíli nepršelo, ale všude bylo všechno mokré a studené. Jenomže já tam musel. Zvyknul jsem si totiž, že ráno chodím ven udělat loužičku. Má to značnou výhodu. Panička mě tam musí pustit, protože ví, že potřebuju:) Během dne už je mi to jedno a kdykoliv musím na záchod, přiběhnu ze dvorka domů a utíkám na náš kočičí, protože je to v něm pohodlnější. Ale ráno jsem tedy šel. Panička mě pustila horem přes balkon a šla mi otevřít dveře dolu na dvorek, abych se mohl vrátit. Jak dveře otevírala, podívala se z okna na chodbě. Trochu odhrnula záclonu, a protože jsem byl kousek od okna, viděl jsem jí a rozeběhnul jsem se k oknu. Panička mi ho otevřela a já jím skočil dovnitř. Jak jsem ale hupnul na chodbu, nedíval jsem se ani nalevo ani napravo a rovnou jsem běžel a těmi otevřenými dveřmi jsem zase odešel ven. Dlouho jsem tam ale nebyl. Jen jsem vyskočil na plot z výšky jsem omrknul, jestli je v okolí něco nového, a zase jsem šel domů do tepla. Ale co tady. To je hrozná nuda být zavřený doma. Holky se taky jenom tak procházely po bytě a nevěděly čeho se chytit, když v tom přišla panička a v ruce držela naší hračku - takový prut na konci se střapcem. Už jak s ním šla, všichni jsme běželi za ní a skákali po tom střapci. To bylo něco. Lítali jsme v obýváku přes křesla, nebo jsme si jenom tak střapec chytli, svalili se s ním na zem a okusovali ho. Docela pěkně jsem se vyřádili.

Pak jsem si chvíli odpočinul a v tom k nám přišla návštěva. Na tu jsem teda vůbec náladu neměl. Utekl jsem dolů do našeho bytu, vyskočil jsem si do okna na pelíšek a celou dobu jsem tam spal. Když návštěva odjela, šel jsem se podívat domů, ale protože se mi v našem bytě docela zalíbilo, vrátil jsem se zpátky, vyskočil jsem si na křeslo a spal jsem až do odpoledne. Když jsem se probudil, vypdalo to venku o něco lépe. Dokonce i chvílemi svítilo sluníčko, tak jsem se na něj šel podívat. Dlouho jsem tam ale nepobyl, protože začalo zase pršet. Tak jsem se vrátil domů a právě včas. Panička něco hledala nahoře ve skříni a stála na schůdkách. O to jsem nemohl přijít. Vyskočil jsem jí na záda, vyšplhal jsem jí za krk a odtamtud přelezl do skříně. Všechno jsem tam náležitě prozkoumal a zase stejnou cestou jako nahoru, jsem se vrátil na zem. 

12. dubna - Zuzanka

Dneska dopoledne jsme se s paničkou pěkně vyřádili. Když viděla, jak moc bychom chtěli ven a ono tam prší, tak si s námi hrála. To bylo primové. Moc se nám to líbilo. Škoda, že si s námi nechce hrát celý den bez přestávky, nám by to moc vyhovovalo.

Odpoledne jsme se šli chvilku proběhnout ven, ale počasí nic moc. Začalo znovu pršet, tak jsem šli domů. 

12. dubna - Kristýnka

Venku bylo zase ošklivé počasí. Tak jsem se tam moc nezdržovala. Šla jsem raději domů. Když panička viděla, že nevíme čeho se chytit, tak si s námi hrála. Prohnala nás a my se pořádně vyřádili.

Když už jsem toho měla dost, sebrala jsem se a šla do našeho bytu odpočívat. Hezky jsem si lehla na gauči na polštářek, stočila jsem se do klubíčka a spinkala. Ani nevím, že u nás někdo byl, protože jsem to všechno zaspala. Odpoledne se udělalo na chvilku hezky, tak nám páníci otevřeli dveře a šli jsme se ven proběhnout. Sice na chvilku, protože začalo pršet, ale bylo to bezva. Snad už se to počasí vylepší. 

12. dubna - Michalka

Tak jsem se těšila úplně zbytečně. Myslela jsem si, že dneska už bude venku hezky a ono nic. Pršelo a byla tam zima. Tak jsem si pěkně zalezla do pelíšku a představovala jsem si jak budu odpočívat. Najednou zazvonil zvonek. Já se tak lekla. Ještě štěstí, že mi to vzbudilo. No jasně, zase nějaká návštěva a ještě k tomu dopoledne, když to vůbec nečekám. Vylítla jsem z pelíšku a utíkala ven. Jen jsem se kolem té návštěvy mihla a byla jsem pryč. Ani to ošklivé počasí mě nevadilo. Hlavně, že jsem stihla utéct. Když jsem se vrátila, tak už to bylo dobré, už u nás nikdo nebyl a já mohla v klidu pokračovat v načaté práci, teda v tom odpočívání. Odpoledne jsem viděla z okna, že vysvitlo sluníčko, tak jsem se šla proběhnout. Dlouho jsem venku nebyla a začalo znovu pršet. Tak jsem opět hupsla do pelíšku a už mi ven nikdo nedostane.

11. dubna - Honzík

Ach jo, dneska bylo tak ošklivé počasí, že se ani pořádně nedalo být venku. Ráno jsem se mrknul k sousedům, prošel jsem si zahrádku a šel jsem zase domů. Tam jsem to hned schytal, protože jsem utíkal rovnou do ložnice a vyskočil jsem si na noční stolek. Chtěl jsem hupnout i do postele ale panička šla v mých stopách a zastavila mě. Jak jsem se totiž prošel po záhonku, umazal jsem si nohy od bláta a děala jsem za sebou pořádnou cestičku. Nechápu, proč se to paničce nelíbilo. Mohla být přece ráda, že jsem se jí postaral o zábavu. Ven jít nemohla, tak se mohla do ukllízení pustit s radostí a s vděčností, že se nebude nudit, a ne s plnou pusou řečí. Když jsem viděl, že mé nadšení z bláta nesdílí, raději jsem do postele nešel, udělal jsem ještě jednu zpáteční pěšinku (na tu už jsem teda tak pyšný nebyl, protože bláto mi pomalu na tlapkách docházelo a ani na světlém koberci nebylo skoro nic vidět), došel jsem zase až ven, tam jsem si vlezl do naší boudičky a přemýšlel jsem, co bych tak dělal. Jediné, co mě napadlo bylo to, že si půjdu schrupnout. Cestou jsem se zastavil v kuchyni, omrknul jsem, co panička vaří, ochutnal jsem masíčko a pak jsem vyskočil na gauč a spal. Odpoledne šly paničky něco uklízet do "našeho" bytu. U toho jsem samozřejmě musel být. Chvilku tam něco přerovnávaly, což mě ani trochu nebavilo, tak jsem se vydal na vlastní průzkum. Vyskočil jsem paničce za krk, odtamtud na skříň, podíval jsem se na svět trochu z výšky, pak jsem se zase ponořil do hloubek, protože jsem se šel schovat pod postel. Tam to bylo dobré. Nikdo mě neviděl a já měl přehled o všem. Tedy i o tom, že panička drží v ruce staré prostěradlo a chce ho jít vyhodit. Hned jsem musel zasáhnout. Vyběhnul jsem, skočil jsem po něm a sebral jí ho. Nakonec vzaly paničky prostěradlo každá z jedné strany a já se v něm mohl houpat a pořádně v něm řádit. K večeru jsem se rozhodnul, že půjdu ještě na chvíli ven. Zuzka šla se mnou, ale ani tak mě to tam moc nebavilo. Jen jsem se malinko prošel a vrátil jsem se domů. Chtěl jsem se otočit a jít ven ještě jednou, ale panička mi řekla, abych už byl doma, že půjde zavřít. Tak jsem ani neprotestoval. Šel jsem s ní dolu zavřít a když jsme se vraceli, dostala panička nápad, že si dáme závody, kdo bude první nahoře. Tse, než se vůbec rozmyslela, že taky půjde, já už byl dávno v obýváku. Když se konečně připlazila za mnou, utekl jsem jí a schoval jsem se za gauč. Jak panička poodešla, hned jsem vyběhnul a pořádně jsem se prohnali. Teď už jsem dostatečně utahaný a zase budu chvíli spát. 

11. dubna - Zuzanka

Ráno jsem se šla proběhnout ven a myslela jsem si jak si budu užívat. Jenomže venku byla docela pěkná zima a tak jsem byla za chvíli zase doma. Trochu jsem se proběhla po bytě a když panička začínala vařit už jsem byla u ní a pomáhala jsem. Odpoledne všichni spali a já se neměla čeho chytit. Mě se spát nechtělo a tak jsem pořád pobíhala od jedné paničky ke druhé. Když viděly jak jsem z toho nešťastná, tak všeho nechaly a hezkou dobu si se mnou hrály. K večeru si Honzík vzpomněl že půjde ven a tak jsem běžela s ním. Trochu jsme se tam spolu proběhli a šla jsem domů. Sedla jsem si do okna a koukala ven. Největší legrace byla, když se Honzík vrátil a panička mu říkala jak je možné, že přišel sám, když šel ven se mnou. No a já jsem seděla na tom okně a měla jsem velkou radost z toho, že jsem šla domů okolo paničky a ona si mě vůbec nevšimla a já jí tak pěkně proběhla. 

11. dubna - Kristýnka

Dneska to nebylo venku na žádné dlouhé pochůzky. Byla totiž pěkná zima. Tak jsem se rychle proběhla na dvorku a snad ještě rychleji utíkala domů. Celý den jsem pospávala a jen občas vstala z pelíšku, trošku se prošla a zase šla spát. To byl teda den. Už aby bylo zase hezky a svítilo sluníčko nebo se unudím. 

11. dubna - Michalka

Dneska jsem moc dlouho venku nebyla. Vždycky jen na malou chviličku co jsem musela a pak honem domů. Takže dnešní den trávím skoro pořád na pelíšku a spím. Je to hrozná otrava když už jsme si zvykli na krásné počasí a teď tohle. Zima děsná, každou chvíli prší, tak to se mi teda vůbec nelíbí. Snad bude brzy zase teploučko. 

10.dubna - Honzík

Dnešní den jsem strávil spíše odpočinkově. Počasí se nám docela pokazilo, hlavně foukal vítr, a tak jsem venku moc času netrávil. Samozřejmě že mojí pravidelnou ranní pochůzku jsem musel absolvovat, ale vše jsem si prošel, nikde jsem se nezdržoval a vrátil jsem se domů. Chvíli jsem se uvelebil v kuchyni pod stolem, ale nemohl jsem to dlouho vydržet a musel jsem ven. Tak jsem šel na balkon. Tam jsem se natáhnul na baoudičku a pozoroval jsem ptáčky. Hlavně jedna hrdlička mě nějak provokovala. Klidně se procházela po zahrádce a bylo jí úplně jedno, že jí sleduju. Seskočil jsem z boudičky, přitisknul jsem se k podlaze, aby mě neviděla a doplížil jsem se až k zábradlí. Sotva jsem se ale rozhodnul, že skočím dolů a půjdu jí chytit, zamávala křídly a byla pryč. Tak jsem se sebral a šel jsem zase domů. Prospal jsem se na křesle. Odpoledne šla panička na dvorek, tak jsme šli všichni s ní. Moc nás to tam ale na tom větru nebavilo. Za malou chvilku jsme šli zase domů. Holky šly spát a já se pořádně popral s paničkou. K večeru jsem vyrazil ještě jednou ven. Sotva jsem se tam trochu rozkoukal, začalo lít jako z konve a musel jsem utíkat domů. Teď už sice začalo svítit sluníčko, ale já odpočívám na křesle a ven už se mi ani nechce. 

10. dubna - Zuzanka

Dopoledne jsem byla chvíli na dvorečku a docela jsem se tam hezky proběhla. I když mě nikdo nehonil tak když se mi chce proháním se docela pěkně sama. Pak jsem šla domů. Dlouho jsem se tam nezdržela, protože jsem dostala nápad, že půjdu na balkon. Jenomže co tam. Tak jsem si vlezla do boudičky a krásně jsem tam usnula. Panička se na mě přišla podívat, ale se mnou to ani nehnulo a spala jsem dál. V poledne jsem se probrala a šla jsem domů na oběd. Odpoledne jsem byla zase chvíli na dvorečku, ale moc dlouho ne, protože tam foukal vítr, tak jsem šla domů. 

10. dubna - Kristýnka

Dneska jsem byla skoro pořád doma. Odpoledne jsme šli chvíli všichni i s paničkou na dvoreček, ale foukal vítr a moc se nám tam nelíbilo. Míša odešla pryč a my ostatní jsme se vrátili domů. Chvilku jsem si hrála s myškou, trošku se proběhla po bytě a pak jsem si zalezla do pelíšku a spinkala. 

10. dubna - Michalka

Dneska jsem to teda venku moc nepřeháněla. Byla jsem se proběhnout, ale většinu času jsem trávila doma v pelíšku. Odpoledne jsem se vypravila na pochůzku a v tom mě chytil pořádný liják. Hnala jsem domů, co mi nohy stačily, ale stejně jsem byla pěkně mokrá. Teď už si zase užívám na pelíšku a i když vylezlo sluníčko, tak už tam nepůjdu a budu hezky doma. 

9. dubna - Honzík

Ráno to vypadalo, že se počasí pokazí, ale naštěstí se to za chvilku vybralo a zase tak krásně svítilo sluníčko. Samozřejmě jsem musel pobíhat venku. Šel jsem se podívat na střechu, abych zjistil, co je v okolí nového. Když jsem se pořádně rozhlédnul, seskočil jsem zpátky na balkon, a tam jsem se chvíli vyhříval. Nabral jsem síly na další pochůzky a vyrazil jsem na dvorek. Najdenou jsem uviděl, že se na střeše kůlny něco zahýbalo, netrvalo to dlouho a na zahrádku skočila nějaká úplně cizí neznámá kočka. Schoval jsem se za keř a pozoroval jsem jí, abych zjistil jaké má úmysly. Začala se rozhlížet po zahrádce jakoby se tam chtěla nastěhovat, a tak jsem na ní vybafnul. Lekla se, kousek popoběhla, zastavila a zírala na mě. Tak jsem se za ní rozeběhnul znovu. Dohnal jsem jí až na plot, ale ona zase vypadala, že tam zůstane sedět.

Nezbývalo mi nic jiného, než se za ní rozeběhnout a doprovodit jí k sousedům do zahrady, aby jí konečně došlo, že u nás nemá co pohledávat. Potom jsem pro jistotu vyskočil na střechu kůlny a hlídal jsem, aby se nevrátila. Zastrašil jsem jí ale dokonale a víc už se u nás neobjevila. Šel jsem si tedy na chvilku odpočinout domů na gauč a sotva jsem se prospal, vyrazil jsem ven znovu. Odpoledne přišla ven panička a hrála si s námi s provázkem a s větvičkou. To mě moc bavilo. Hlavně ten provázek se mi moc líbil, tak jsem ho chytil do tlamky, trochu s ním cuknul, vytrhnul ho paničce z ruky a utekl jsem s ním na zahrádku. To by prima, jak se stále plazil za mnou. Otáčel jsem se za ním jak jsem šel a on mi byl pořád v patách. Trochu jsme se spolu prošli a já ho zase donesl paničce, aby mi s ním hýbala a já ho mohl chytat. 

9. dubna - Zuzanka

Dneska bylo zase hezké počasí. Šla jsem se tedy podívat ven. Trochu jsem se proběhla a vrátila se domů. Musím být přece paničce nablízku když vaří, co kdyby něco potřebovala. Taky jsem chvíli odpočívala v boudičce, odpoledne jsem si schrupla na pelíšku a potom jsem se šla zase projít ven. Proběhla jsem se a pak jsem odpočívala na sluníčku, abych si taky nahřála kožíšek. Potom jsem šla za plot k sousedům. Když jsem se vrátila, panečku ti koukali, protože si všichni mysleli i s paničkou, že jsem doma a spím. Když jsem viděla jak tam všichni dovádějí, tak jsem se k nim přidala a docela jsem se pěkně vyblbla. 

9. dubna - Michalka

Dneska ráno to vypadalo, že se počasí pokazí, ale kdepak. Za chvíli vyskočilo sluníčko a bylo zase moc hezky. Většinu dne jsem byla venku. Bylo to tam fajn. Chvilku jsem si hrála a taky si vyhřívala kožíšek. Odpoledne přišla na dvorek panička a to se mi moc líbilo. Honila jsem se za provázkem, chytala jsem ho a pak nakonec jsme se prohnali s Honzíkem i Kikinou. Docela to byl primový den. 

8. dubna - Honzík

Dneska bylo venku nádherně. Ráno jsem se ale proběhnul, a když jsem se přišel ukázat, oznámili mi páníci, že teď budu muset zůstat doma a hlídat, protože jedou pryč. Moc se mi nechtělo, ale už jsem nemohl nic dělat. Dveře na dvorek byly zavřené, takže jsem se musel smířit s osudem. Naštěstí byli páníci docela brzo zpátky. Akorát jsem se stačil během jejich nepřítomnosti prospat na okně a už jsem mohl jít zase ven. Nevěděl jsem, co mám dělat dřív. Běhal jsem po zahrádce, utíkal jsem k sousedům, mezitím jsem číhal na ptáčky, taky jsem za nimi vyskočil na střechu, abych jim byl blíže,

panička mi házela hroudičky na zahrádce a taky jsem si musel chvilku odpočinout. Tak jsem se uložil v trávě a nahříval jsem si na sluníčku kožíšek. 

8. dubna - Zuzanka

Ráno jsem se proběhla venku. Když jsem se vrátila, dozvěděla jsem se, že budeme zase hlídat. Páníci totiž jeli nakupovat. Samozřejmě jsme to hlídání zase odnesli já a Honzík. Mě to nevadí, já jsem stejně domácí typ, jak říká panička, takže o nic nejde. Než se vrátili hezky jsem se vyspinkala a pak jsem mohla krásně řádit venku a užívat si hezkého počasí. 

8. dubna - Kristýnka

Dneska dopoledne nám páníci ujeli. Jeli nakupovat. Já s Míšou, když jsme to slyšely, tak jsme utekly ven. Hlídaly jsme na dvorečku a dobře jsme udělaly. Tam bylo tak krásně. Oni ale přijeli brzy. Šly jsme se s nima taky přivítat, aby viděli jak jsme dobře splnily úkol, vybrali jsme si odměnu a zase jsme letěli ven. Odpoledne jsem chvíli spinkala v pelíšku a potom jsem šla za holkama, Honzíkem a páníkama na dvoreček a byli jsme tam až do večera. 

8. dubna - Michalka

Dneska po snídani jsem letěla ven. Krásně svítilo sluníčko. Prostě nádhera. Vběhla jsem zpátky domů a v tom jsem slyšela jak se zase páníci domlouvali, že jedou nakupovat a že budem hlídat. Když prý budeme hlídat dobře, dostaneme odměnu, šunčičku. No, kdopak by jí nechtěl,že jo. Ale jak jsme toto zaslechly, mrkly jsme na sebe s Kikinou a normálně jsme utekly. No co, my můžeme hlídat venku, zvlášť když je tam tak hezky. Tak jsme teda hlídaly na dvorečku. Páníci přijeli docela brzy a ta šunčička opravdu byla. Odpoledne jsme byli na dvorku všichni i s páníkama, to bylo prima. 

7.dubna - Honzík

Včera k večeru jsem se šel ještě na chvilku proběhnout. Prošel jsem se po zahrádce, a pak jsem si vyskočil na plot odkud mám parádní výhled. Jak jsem se tak rozhllížel po sousedních zahradách, najednou se objevila panička na balkoně a začala mě přemlouvat, abych už šel domů. Otočil jsem se, že jí tedy ukážu jaký jsem šikovný kocourek, že poběžím za ní. V tom mi ale došlo, co nám ráno provedla a řekl jsem si, že by taková malá pomstička nebyla špatná. Na plotě jsem se otočil a skočil jsem k sousedům do zahrady. Chvilku mě panička nechala, ale netrvalo to dlouho a už stála u plotu a volala mě. Já seděl u sousedů v kůlně na schodech a čekal jsem na ní. Jakmile začala vyčuhovat přes plot, sestoupil jsem po schodech dolů, prošel jsem kolem kůlny jako bych se pokorně vracel domů, ale na konci kůlny jsem to stočil na druhou stranu a hupnul jsem dovnitř. Panička mě chvíli volala a pak zmizela. Netrvalo to dlouho a už stála u plotu s rourou od alobalu a volala mě znovu. Na to už jsem tedy zareagoval a vrátil jsem se. Samozřejmě následovalo zase kázání o ošklivých zlobivých kocourech, ale já jsem se rozhlédnul a kromě jednoho šikovného kocourka - tedy mě - jsem nikde žádného jiného neviděl, tak jsem si řekl, že takové zbytečné povídání o ničem a o nikom nemá smysl poslouchat a odebral jsem se do obýváku na křeslo. 
Dneska bylo venku krásně. Celý den jsem si užíval sluníčko. Bylo to prima, protože i páníci s námi trávili venku víc času. Panička mi házela hroudičky

taky našla větvičku, a tak jsme si s ní hráli a úplně nejlepší zábavu jsem měl odpoledne. Paničky si přinesly na dvorek staré prostěradlo, aby ho rozstříhaly na kousky. Nejprve od něj odstříhly gumu, která byla kolem dokola. Jak jsem jí viděl, hned jsem si jí zabral pro sebe a pořádně jsem se s ní popral. Pak jsem ale viděl to prostěradlo, a to mi přišlo ještě zajímavější. Utíkal jsem k paničkám a začal jim po zbytku prostěradla skákat. Nakonec ho vzaly každá z jedné strany, já si skočil dovnitř a měl jsem z něj krásnou houpací síť a trampolínu v jednom. Parádně jsem se v něm vyřádil.

7. dubna - Kristýnka

Včera jsme museli všichni snášet celý den na kožíšku tu hrůzu proti klíšťatům. Večer už jsem to nemohla vydržet, a protože jsem si na krk nedosáhla a nemohla jsem si to smýt, domluvily jsme se s Míšou. Vlezla jsem si k ní do pelíšku a začala jí umývat, s tím, že až jí toho děsu zbavím, pomůže zase naoplátku ona mě. Sotva jsem se k ní sehnula už u nás stála panička a zase nám opakovala, že se toho nesmíme ani dotknout. Já jí ale neposlouchala a pokračovala jsem v načaté práci. Jak to panička viděla, normálně mě vzala, vyndala mě z pelíšku a položila mě do jiného a navíc nás kontrolovala, abychom si zase nevlezly k sobě. Dneska už jsme na vše zapomněli a byli jsme v pohodě. Venku krásně svítilo sluníčko, tak jsme toho náležitě využívali. Já jsem si hlavně pořádně nahřívala bříško, ale když přišla panička a vzala si do ruky větvičku, tak jsem neodolala. Lítala jsem za po ní dvoře jako blázen. Přes poledne jsem si trochu odpočinula, ale odpoledne už jsem zase chytala větvičku. Protože mě s ní panička škádlila kolem stromu, vylezla jsem dokonce i nahoru. 

7. dubna - Michalka

Ráno jsem hned po snídani šla ven. Krásně svítilo sluníčko, sice bylo chladno, ale mě se venku moc líbilo. Byla jsem na dvorečku. Trochu jsem se tam pohonila s Honzíkem a pak se hezky uložila na chodníku na sluníčku a vyhřívala jsem si kožíšek. Jak si tak hezky chytám sluneční paprsky, v tom tam přišla panička a měla zase tu její krabičku a že prý nás bude fotit. Mě teda určitě ne. Já už ten foťák nemůžu ani vidět. Mě se focení totiž vůbec nelíbí. Hned jsem vyskočila a utekla jsem za plot. Tam panička nemůže a já měla klid. Odpoledne jsem se vrátila na dvorek a za chvíli to začalo znova. Zase ten příšerný foťák. Ale to už jsem neutekla a i jsem paničku nechala ať si mě vyfotí. Ne snad, že bych změnila názor, ale pro klid. Kdo má pořád poslouchat, že se nechci fotit. Tak mě má teď vyfocenou a doufám, že budu mít na nějaký čas pokoj. 

6.dubna - Honzík

Sotva jsem chvilku běhal ráno venku, už jsem slyšel paničku, že mě volá, abych šel domů. Abych jí ukázal, jaký jsem poslušný kocourek, hned jsem přeskočil přes plot a uháněl jsem za ní. Došel jsem do kuchyně. Holky už tam byly všechny tři seřazené u kredence a čekaly, co bude dorého. Stoupnul jsem si do fronty - samozřejmě před ně, abych byl první na řadě - a čekal jsem taky. V tom už jsem ale začal tušit zradu. A taky že to tak bylo. Panička zavřela dveře, přinesla si takový odporný mastný roztok, druhá panička mě chytla a už jsem to měl nalité za krkem. Bleee, to bylo tak hnusné! Hned jsem si to chtěl umýt, jenomže mi to schválně panička dala na takové místo, kam jsem se vůbec nemohl dostat. Tak jsem to zkusil očistit alespoň okolo, ale jakmile jsem trošku otočil hlavu už panička křičela, ať to nechám zaschout a vůbec si toho nevšímám. Brrr, kdo to má vydržet. Prý je to proti klíšťatům, ale já jsem pevně přesvědčený, že to bylo hlavně a především proti nám. Kdo to kdy viděl, takhle nám znečistit náš krásný kožíšek. Hned jak nám to zaschlo, pustila nás panička ven. Sednul jsem si do trávy a učinil jsem další marný pokus o olízání. Odpoledne jsem přišel na to, že bych se toho mohl zbavit na zahrádce. Tak jsem si chodil lehnout doprostřed záhonku na záda a pořádně si tam ten krk otírám. Je zvláštní, že mi panička nadává, jaké jsem prasátko, že budu z té hlíny celý černý, ale co ona mi s kožíškem udělala jí vůbec nevadí. 

6.dubna - Zuzanka

Dneska ten den začal tak hezky. Venku svítilo sluníčko, pěkně jsem se proběhla na dvorečku, moc se mi to líbilo.

Najednou slyším, jak nás panička volá domů. Tak jsem hned běžela. Já jsem si totiž myslela jestli nám nebude chtít dát něco dobrého na zoubek, třeba masíčko. To jsem se teda přepočítala. Nic takového jsme nedostali. Ale jak jsme se seběhli, zavřela dveře a všichni jsme dostali takový hnusný kapání za krk. Prý je to proti klíšťatům. To je možný, ale nejde mi do hlavy proč to panička dává nám na náš kožíšek, proč tím nepolije ty klíšťata. Nebylo by to jednodušší. A my bychom nemuseli takhle trpět. 

6. dubna - Kristýnka

Ráno jsem se hezky proběhla a pak jsem se zabydlela na balkoně. To jsem ale ještě nevěděla co nás čeká. V tom nás panička volala domů. Tak jako všichni ostatní, protože jsme poslušní jsem letěla domů. Já jsem si totiž myslela jestli nám panička nebude chtít dát třeba masíčko. To jsem se teda přepočítala. Jak jsme se seběhli, zavřela dveře a všichni jsme dostali takový hnusný kapání za krk. Prý je to proti klíšťatům. Ale já tomu pořád nerozumím, mě to spíš připadá, že je to od paničky nějaká pomsta, ale za co. 

6. dubna - Michalka

Když jsem se ráno nasnídala, tak jsem usoudila, že je potřeba taky se trochu zušlechtit. Začala jsem se mýt a v tom jsem přišla na bezva nápad. Protože jsem seděla těsně vedle misky s vodou, kterou máme na pítí, řekla jsem si, že je škoda toho nevyužít, natáhla jsem nohu a namočila si jí. Bylo to mnohem jednodušší, než se umývat sama. Tak jsem trochu víc zabrala a miska se zvrhla a všechna voda se vylila. Jenomže než jsem si stačila do ní lehnout abych se umyla, přišla panička a moje plány mi zkazila. Vodu utřela a mě nezbylo nic jiného než se umýt tak jak jsem zvyklá. Šla jsem dokončit hygienu na balkon, abych měla na to klid. Toho klidu jsem si ale moc neužila. Za chvíli nás panička volala domů. V domnění, že bude něco dobrého jsem se taky nechala nachytat. Zavřela dveře a všichni jsme dostali takový hnusný kapání za krk. Prý je to proti klíšťatům, ale mě to teda připadá zbytečné. A myslím si, že to bylo jen na naše týrání. My jsme takoví chudáci. 

5.dubna - Honzík

Dneska jsem se celý den docela pěkně nudil. Vneku byla zima, tak jsem jenom proběhnul zahrádku, mrknul jsem se k sousedům a utíkal jsem zpátky domů. Buď jsem bloumal po baráku nebo jsem ležel a pospával. Panička viděla, že nevím, čeho se chytit, tak šla se mnou chvilku ven. Hodila mi pár hroudiček, ale mě nebavilo dneska ani to chytání. Za několika jsem se rozeběhnul, ale většinou jsem seděl na zahrádce v pěšince a díval jsem se, jak je panička hází. Za chvilku jsme šli zpátky domů. Panička si přinesla nějaké naše hračky, ale chytla se jediná Zuzka, my ostatní jsme byli tak líní, že jsme jen seděli a dělali jsme publikum. Ovšem i taková hra na diváka jednoho pěkně utahá, že jsem se nakonec uložil na křeslo a odpočíval jsem. Vzbudil jsem se až když šel páník na dvorek. Šel jsem s ním, nechal jsem si hodit pár hroudiček, pak jsem se s ním mrknul do skleníku a šli jsme zase domů. Najednou mě to nějak došlo, sednul jsem si ke dveřím na balkon a chtěl jsem jít ven. Panička mě pustila a já rovnou seskočil na dvorek. Foukal vítr a já jsem si všimnul, že na trávě prohání lupínek. Hned jsem po něm skočil a docela hezky jsem se s ním vyblbnul. 

5. dubna - Zuzanka

Dopoledne jsem občas vyběhla ven, ale vždycky jen na chvilku protože byla zima. Později dokonce taky pršelo. Po obědě jsem si odpočívala a chvíli spala. Naše holky, ty to mají dobré. Ty vydrží spinkat dlouho, ale já né. Tak jsem chvíli přecházela po bytě a pak šla panička na dvorek. Honzík i já jsme běželi s ní. Ale ani tam mi to moc nebavilo. Když jsme se vrátili domů, panička nás chtěla vyprovokovat k nějaké činnosti, ale chytla jsem se jenom já. To jsem se teda vyřádila.

Ostatní si sedli a koukali na mě, jak jančím. Když jsem viděla jak mě všichni pozorují, tak mi to taky přestalo bavit a zalezla jsem do boudičky a nakonec jsem usnula. Je ten den dneska opravdu nějaký ospalý.

4. dubna - Honzík

Ráno jsem se probudil a chtěl jsem jít ven. Měl jsem ale smůlu, protože páníci ještě spali. Na moje mňoukání u dveří nikdo nereagoval a tak jsem musel zasáhnout trochu víc. Nedříve jsem šel za paničkou, stoupnul jsem si k její posteli a zamňoukal jsem, ona ale jen něco zamumlala a spala dál. Tak jsem se šel trochu blíže podívat na počítač. Vyskočil jsem na stůl, prošel jsem se po klávesnici a začal jsem lovit myš. Mělo to účenek jako vždy. Panička hned vyskočila z postele a šla mě vyhnat. Škoda, docela mě ta hra s myškou začala bavit. Už tak krásně visela ze stolu dolů, stačilo mi překousnout jeden jediný provázek a mohla být moje:) Nejhorší bylo, že panička zase utekla do postele a spala dál. Tak jsem se rozhodnul, že půjdu vzbudit druhou paničku. Skočil jsem k ní, olíznul jsem jí nos a mňouknul na ní, že chci ven. Taky neragovala. Jen mi udělala místo vedle sebe v posteli a řekla mi ať jdu ještě spát. Na chvilku jsem se tam uložil a machal se hladit, jenomže panička zase usnula. Šel jsem jí znovu olíznout, ale pořád se jí vstávat nechtělo. Tak jsem jenom tak procházel po bytě, až jsem nakonec došel na gauč a ještě jsem usnul. Když páníci vstali, hned mi otevřeli a já zjistil že ani není o co stát. Venku byla zima, sluníčko se jen na chvilku ukázalo a hned zase zmizelo za mrak, dokonce chvíli i poprchávalo, takže mě to tam vůbec nebavilo a šel jsem zpátky domů. Až do odpoledne jsem buď někde odpočíval nebo jenom tak bloumal po bytě. Odpoledne se ale paničky rozhodly, že půjdou ven. Hned jsem utíkal taky, teda ne jenom já, šli jsme úplně všichni. Panička našla větvičku, tak jsme si s ní hráli, taky jsme si hráli s provázkem a i na moje oblíbené chytání hroudiček došlo. Potom jsem se šel nabaštit. Panička si myslela, že už zůstanu doma, ale já utíkal ke dveřím a chtěl jsem jít ještě ven. Tak mě tam pustila. Obešel jsem si můj rajón, podíval jsem se k sousedům a za chvilku už jsem byl zpátky doma. 

4. dubna - Zuzanka

Já jsem zase ráno vyběhla ven, proběhla jsem se po dvorku a šla jsem domů. Docela byla zima, tak co tam. Chvíli jsem pobíhala po bytě, chvilku jsem řádila na škrabadle, šla jsem se kouknou z okna. Dokonce jsem si i chvilku vlezla do pelíšku. Tak jsem nějak nevěděla čeho se chytit. Odpoledne to bylo lepší. Šli jsme ven s paničkama a to bylo primové. Pořádně jsme se proběhli, vyřádili jsme se s větvičkou a s provázkem. Tak jsme uhonila, že jsem se po návratu domů nabaštila, skočila jsem do krabice a spala. 

4. dubna - Kristýnka

Dopoledne se nic zvláštního neudálo. Zato odpoledne jsme si vše vynahradili. Paničky šly na dvoreček a my jak na povel všichni za nima. To jsme udělali moc dobře. Panička vzala větvičku a provázek a já nevěděla, co mám dříve chytat. Bezvadně jsme se proběhli a vyřádili. Když jsem se vrátila domů, byla jsem úplně vyřízená, že jsem si hned lehla na pelíšek a usnula jsem.

4. dubna - Michalka

Dneska ráno si panička vzala do hlavy, že mě musí vyfotit. Utekla jsem do obýváku a tam jsem si lehla na gauč. Netrvalo to dlouho a panička se zase přihnala s tím foťákem za mnou. No, nevím co si myslí, ale já se teda fotit nebudu. Utekla jsem ven. Chvíli jsem tam počkala až to paničku přestane bavit a vrátila jsem se domů. Konečně už byl klid a já se mohla hezky uvelebit na pelíšku a odpočívat. Odpoledne šly paničky ven a my všichni jsme šli s nimi. Jak jsme se tam parádně vyřádili, to bylo prima. A největší radost měla panička, protože se jí povedlo udělat mi spoustu fotek aniž bych o tom věděla. To měla štěstí, kdybych si všimla, že mě fotí, tak jsem jí zase utekla.  

3. dubna - Honzík

Ráno jsem si obešel mojí pochůzku a šel jsem se ukázat domů. Hned jak jsem vstoupil do kuchyně, zdála se mi panička nějaká podezřelá. Sice mi pokaždé řekne, že jsem šikovný kluk, když se tak hezky jdu ukázat, ale dneska to řekla tak nějak jinak. Hned se ke mě rozeběhla, pohladila mě, vzala si mě do náručí a mezitím druhá panička zavřela dveře na chodbu, abych nemohl utéct. To už mi bylo jasné, že je zle. Začal jsem se paničce v náručí škubat a snažil jsem se utéct, ale bylo to marné, držela mě jak ve svěráku. Pak mě postavila na stůl, vzala do ruky tabletku a než jsem stačil utéct, otevřela mi tlamku a do krku mi strčila prášek. Fuuuj, to jí nedaruju! Chtěl jsem se rozeběhnout, utéct ven a tam tabletku vyplivnout, ale panička mě nepustila. Znovu mě začala otevírat tlamku, ale tentokráte jsem jí držel vší silou zavřenou. Až když mě panička ukázala, že má prázdnou ruku a nic jiného už mi dávat nebude, a jenom si chce zkontrolovat jestli jsem prášek spolknul, tlamku jsem otevřel. Bohužel pro mě, tabletka už byla spolknutá, ale panička byla spokojená. Chválila mě jaký jsem šikovný a dávala mě za vzor všem ostatním. Ono totiž když dojde na holky, tak ty umí jinak protestovat. Pak jsem šel na balkon, hezky jsem se natáhnul na sluníčku a pořádně jsem si po tom šoku odpočinul.

Panička si mne udobřila až když šla se mnou ven a hodila mi na zahrádce pár hroudiček. To jsem hned na všechno zapomněl. 

3.dubna - Zuzanka

Dneska nám krásně svítilo sluníčko. Hezky jsme si ho všichni užívali. Vše bylo v nejlepší pohodě až do té doby než panička chytla Kikinu a dala jí prášek na červíky. Pěkně jsme se s Míšou vylekaly. Ale naštěstí nás dvě to nepotkalo. Ale prý nemáme být z toho smutné protože za měsíc na nás také dojde. Ale to je naštěstí ještě za dlouho. Tak jsem si dál užívala sluníčko a taky odpočívala v pelíšku. 

3. dubna - Kristýnka

Dnešní den začal docela pěkně. Hned ráno jsem se venku proběhla, pak jsem se vrátila domů na snídani, trochu jsem si odpočinula a vyrazila jsem znovu ven. Bylo trochu chladněji, ale krásně svítilo sluníčko. Uvelebila jsem se na balkoně, nastavila bříško sluníčku a hezky se nahřívala. Prostě nádherný den. Ovšem jen do té doby, než za mnou přišla panička, vzala mě, odnesla do kuchyně, postavila na stůl a do pusinky mi strčila prášek na odčervení. Počkala až ho spolknu a teprve pak mě pustila. Míša se Zuzkou, když to viděly, tak normálně zdrhly. Panička se smála a řekla jim, aby se  ničeho nebály, protože dneska je na řadě jen Kristýnka a Honzík. To je ale nespravedlnost, co? Proč zrovna my dva jsme to museli odnést? A to prý jsou svátky. No svátky si představuju úplně jinak. Za chvíli už jsem ale o ničem něvěděla a zase jsme byly s paničkou kamarádky 

2. dubna - Honzík

Dneska bylo venku docela chladno. Během dopoledne jsem si proběhnul nutné pochůzky. Po obědě jsem se uložil na gauči na polštářek a celé odpoledne jsem spal. K večeru mě to odpočívání ale přestalo bavit a vydal jsem se ještě ven. Šel jsem se mrknout na dvoreček, trochu jsem se prošel po zahrádce a vrátil jsem se domů. Stoupnul jsem si ke dveřím na balkon a mňouknul jsem na paničku, ať mě tam pustí. Tam jsem se usadil na sluníčku, prostrčil jsem hlavu skrz zábradlí a naplánoval jsem i trasu, kam se vydám. Když jsem měl vše rozmyšleno, skočil jsem na dvorek a utíkal jsem k sousedům na zahradu. Mají tam vysoký smrk kolem kterého poletují ptáčkové. Přikrčil jsem se v trávě a číhal jsem na ně. Aby mě zase panička nechodila volat a ptáčky mi neplašila, vyskočil jsem občas na plot, ukázal jsem se jí a hned jsem zase hupnul zpátky do zahrady. Samozřejmě jsem zádného ptáčka nechytil, ale to nevadí, mě stačí se na ně dívat. 

2. dubna - Zuzannka

Já jsem se taky byla venku proběhnout, ale abych tam musela být celý den jako holky, to né. Já jsem byla hlavně doma. Trochu jsem pomáhala paničkám, ale ani to jsem dneska nějak nepřeháněla. Většinu dne jsem jen tak odpočívala a lenošila. 

1. dubna - Honzík

Když jsem se ráno probudil, hned jsem utíkal ke dveřím na balkon, aby mě panička pustila ven. Měl jsem ale smůlu. Páníci jeli hned po snídani pryč a mě byl svěřen celý dům včetně těch našich kočičích ženských, abych hlídal. Vůbec se mi to nelíbilo. Chvíli jsme protestoval u dveří a přemlouval paničku, aby zůstala doma a hlídala, že bych raději šel ven, ale bohužel jsem neuspěl. Když páníci odjížděli, vyskočil jsem do okna, aby viděli, že můj úkol budu plnit zodpovědně, ale sotva vyjeli z ulice, odešel jsem do pelíšku a spal jsem. Vzbudilo mě, až když jsem slyšel bouchnout dvířka od auta. Honem rychle jsem utíkal a vyskočil jsem v chodbě do okna, aby páníci viděli, že jsem se odtamtud celou dobu nehnul. Sotva panička otevřela dveře, ani jsem jí nevítal a utíkal jsem ke dveřím na dvorek. Hned mě tam pustila. Dlouho jsem se tam ale nezdržoval a utíkal jsem zpátky domů. Musel jsem totiž prozkoumat tašky a zjistit, jestli mi něco páaníci koupili. Dostal jsem šunku a zase jasem vyrazil ven. Odpoledne už mě to tam samotného nebavilo, tak jsem si došel domů pro paničku a odvedl si jí k zahrádce, aby mi házela hroudičky. Protože byla venku zima, dlouho tam se mnou nebyla a utekla mi. Tak jsem se šel mrknout k sousedům, nechal jsem paničku aby se zatím doma ohřála, a zase jsem si pro ní došel, aby mi zase chvíli házela hroudičky. Docela mě to utahalo, tak jsem si šel schrupnout. Ale za chvilku už jsem běžel ven. Tentokrát se ke mně přidala i Kikina a pořádně jsme se tam spolu prohnali. Ještě chvíli jsme v tom pokračovali doma, ale teď už jsem se uložil do boudičky a po tom náročném dni odpočívám. 

1.dubna - Zuzanka

Mě to teda vůbec nevadilo, že jsme nemohli ven. Docela mi to i vyhovovalo. Pěkně jsem si lehla do pelíšku a celé dopoledne než páníci přijeli tak jsem spinkala. Já vím, že jsme měli za úkol hlídat, ale nejsem žádný hlídací pejsek, ale jsem kočička. To naši páníci nějak pořád nemůžou pochopit. Když se vrátili, šla jsem se proběhnout na dvoreček, ale hned jsem šla domů na oběd.

Po obědě jsem šla spinkat. Když jsem se vyspala, šla jsem lítat ven. Teď už jsem ale doma a asi půjdu s páníkama koukat na televizi. 

1. dubna - Michalka

Tak jsem se dneska ráno hezky nasnídala a jen tak jsem se procházela po bytě. Nevěděla jsem, který pelíšek si vybrat, kde by mi bylo tak nejlépe. Když už jsem v obýváku objevila volný polštářek a už jsem se skoro na něm uvelebila, páníci se začali oblékat a domlouvat o tom, že jedou nakupovat. V tom jsem vyletěla z pelíšku a největší rychlostí rovnou ke dveřím. To tak, být doma zavřená kdoví jak dlouho. Tak jsem vlastně celé dopoledne byla venku. Když se páníci vrátili, šla jsem domů, zjistit co nám přivezli dobrého. Když jsem to zjistila, tak jsem si pěkně počkala na oběd. Oni totiž koupili grilované kuřátko a to my vždycky dostaneme také. Po obědě jsem se uvelebila na pelíšku a trochu si odpočinula. Když už jsem byla vyspinkaná, tak jsem šla zase ven. Sice bylo venku zase o něco chladněji než včera, ale mě to nevadí.